č. 1849/2009 Sb. NSS, Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti; postoupení věci příslušnému orgánu
č. 1849/2009 Sb. NSS
Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti; postoupení věci příslušnému orgánu
k § 79 a násl. soudního řádu správního
k § 104 odst. 1 občanského soudního řádu
k § 44 a § 45 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
V případě, že řízení před soudem bylo zahájeno na návrh (na základě žaloby), neznamená samotná tato skutečnost, že po postoupení věci správnímu orgánu dle § 104 odst. 1 o. s. ř. se vždy jedná o správní řízení o žádosti (§ 44 a § 45 správního řádu z roku 2004).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2009, čj. 8 Ans 1/2008-170)
Věc: Zdeněk R. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje o vydání rozhodnutí, o kasační stížnosti žalobce.
Dne 10. 8. 2006 podal žalobce u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve věci dokončení přeložky silnice 1/14 Ústí nad Orlicí - Libchavy. Žádal soud, aby žalovanému uložil povinnost rozhodnout o provedení nezbytných úprav na stavbě přeložky silnice 1/14, a to zejména opatření zajišťujících realizaci protipovodňových opatření tak, aby žalobce byl chráněn před povodňovými průtoky do hranice stoleté vody.
Krajský soud v Hradci Králově, pobočka v Pardubicích, žalobu rozsudkem ze dne 7. 8. 2007 zamítl. Dospěl k závěru, že žalovaný neporušil § 86 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), neboť v daném případě o absenci provádění řádné údržby stavby nešlo. Stejně tak, nezahájil-li žalovaný řízení o nařízení nezbytných úprav dle § 87 odst. 1 stavebního zákona, nejednalo se o nečinnost.
Žalobce (stěžovatel) rozsudek krajského soudu napadl kasační stížností. Namítal, že krajský soud nesprávně vyložil § 86 a § 87 stavebního zákona. Z § 86 odst. 1 vyplývá, že je povinností vlastníka stavby ji užívat a provozovat v souladu s podmínkami stanovenými stavebním povolením, následně kolaudačním rozhodnutím. Jestliže stavba nevykazuje vlastnosti, které byly předpokládány schválenou projektovou dokumentací a uvedenými rozhodnutími, nejedná se o řádné užívání stavby. Dále se krajský soud opomenul vypořádat se základní žalobní námitkou, že již rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 10. 12. 1997, bylo řízení v části týkající se dokončení objektů protipovodňových opatření stavby přeložky silnice 1/14 zastaveno a po právní moci byla věc postoupena tehdejšímu Okresnímu úřadu v Ústí nad Orlicí (aniž by stěžovatel blíže specifikoval, zda a jaké právní důsledky z toho plynou).
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti poukázal na to, že veškerá podání stěžovatele byla vyřizována v režimu vyhlášky č. 150/1958 Ú. 1, o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, přičemž žalovaný nedospěl k závěru, že by podněty stěžovatele odůvodňovaly zahájení řízení z moci úřední. Žalovaný má za to, že k žalobě na nečinnost správního orgánu dle § 79 a násl. s. ř. s. není legitimován ten, kdo podal toliko podnět k zahájení řízení ex offo.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) V žalobě proti nečinnosti správního orgánu podle § 79 a násl. s. ř. s. žalobce musí především (obvykle v návrhu rozsudečného výroku)…
