dnes je 5.3.2024

Input:

č. 2606/2012 Sb. NSS; Opatření obecné povahy: účinnost

č. 2606/2012 Sb. NSS
Opatření obecné povahy: účinnost
k § 25 odst. 3 a § 173 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Zásady územního rozvoje nabývají v souladu s § 173 odst. 1 ve spojení s § 25 odst. 3 správního řádu z roku 2004 účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se oznamuje vydání opatření obecné povahy, na úřední desce správního orgánu, který toto opatření obecné povahy vydal.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2012, čj. 9 Ao 7/2011-489)
Prejudikatura: č. 449/2005 Sb. NSS, č. 740/2006 Sb. NSS, č. 1462/2008 Sb. NSS, č. 1742/2009 Sb. NSS,č. 2434/2011 Sb. NSS ač. 2445/2011 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 198/2008 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 14/07) a č. 67/2010 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 2087/07).
Věc: Obec Tetčice proti Jihomoravskému kraji o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy - Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje.

Dne 28.12. 2011 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno navrhovatelovo podání, kterým se domáhal zrušení opatření obecné povahy - Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, vydaného usnesením Zastupitelstva Jihomoravského kraje č. 1552/11/Z25 na zasedání dne 22. 9. 2011 (dále jen „Zásady“), a to v části vymezující koridor TE 42 „Horkovod z elektrárny Dukovany, hranice kraje - Brno“ a v části vymezující koridor D 47 „konvenční železnice tratě č. 240 Brno - Rapotice - hranice kraje“.
Dne 4. 1. 2012 Nejvyšší správní soud obdržel vyjádření odpůrce k návrhu. Krom nedůvodnosti návrhu odpůrce rovněž tvrdil, že návrh byl podán předčasně, a požadoval, aby jej Nejvyšší správní soud pro předčasnost odmítl. Podle odpůrce totiž napadené opatření obecné povahy nenabylo ještě v den podání návrhu účinnosti. Na základě § 173 správního řádu a § 20 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je nutné za datum nabytí účinnosti Zásad považovat patnáctý den ode dne vyvěšení vyhlášky na poslední úřední desce obce ležící v Jihomoravském kraji, za předpokladu zveřejnění obsahu úřední desky po dobu vyvěšování této vyhlášky způsobem umožňujícím dálkový přístup. Odpůrce pak uvedl výčet obcí, u nichž podle něj nebyla veřejná vyhláška oznamující vydání Zásad řádně vyvěšena, jakož i typy různých pochybení obcí při vyvěšování. Konstatoval přitom, že řádnost vyvěšování u jednotlivých obcí ověřoval na základě toho, zda mu obec na jeho žádost zaslala potvrzení o vyvěšení veřejné vyhlášky.
K argumentaci odpůrce zpochybňující účinnost Zásad navrhovatel ve své replice ze dne 10. 1. 2012 uvedl, že v případě vydávání zásad územního rozvoje nelze § 20 odst. 1 stavebního zákona považovat za lex specialis k § 25 odst. 3 správního řádu, neboť takový výklad by vázal nabytí účinnosti zásad územního rozvoje na aktivitu stovek obcí, které by, ať již neúmyslným nesprávným postupem či obstrukčním jednáním, mohly bránit nabytí účinnosti zásad územního rozvoje, což by zároveň znamenalo oslabení právní jistoty všech osob dotčených vydáním zásad územního rozvoje. Navrhovatel na několika případech demonstroval obtížnost zjišťování nabytí účinnosti zásad územního rozvoje, když poté, co sám v případě některých obcí ověřoval správnost vyvěšení dané vyhlášky,
Nahrávám...
Nahrávám...