dnes je 7.10.2022

Input:

č. 2635/2012 Sb. NSS; Právo na informace: povinnost poskytnout informace; mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací; vytváření nových informací

č. 2635/2012 Sb. NSS
Právo na informace: povinnost poskytnout informace; mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací; vytváření nových informací
k § 2 odst. 4 a § 17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb.
I. Při výkladu zákonné výluky z povinnosti poskytovat informace, které by bylo nutno nově vytvářet (§ 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), je nutno rozlišovat mezi situacemi, kdy výtahy z existujících dokumentů představují pouze jednoduchou operaci, a případy, kdy k vytvoření odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání a shromáždění údajů, které má povinný subjekt k dispozici, a je tak nezbytné s těmito údaji provádět další zpracovávání nad rámec prostého „vtělení“ do odpovědi na žádost. Nelze přitom vycházet toliko z pracnosti, či doby, která by byla potřebná pro přípravu odpovědi na žádost (shromáždění informací). Tyto faktory zákon zohledňuje institutem mimořádně rozsáhlého vyhledání informací (§ 17 odst. 1 citovaného zákona).
II. Odmítnout žádost o informace s tím, že by bylo nutné vytvořit nové informace (§ 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) lze pouze v případě, že povinný subjekt nemá povinnost předmětnými informacemi disponovat.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 2. 2012, čj. 1 As 141/2011-67)
Prejudikatura: č. 1532/2008 Sb. NSS a č. 2128/2010 Sb. NSS.
Věc: Tomáš H. proti Celnímu ředitelství Hradec Králové o žádosti o informace, o kasační stížnosti žalobce.

Žalobce dne 23. 2. 2009 podal na Celní úřad Svitavy žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalobce se dotazoval:
a) v bodech 1 -7 žádosti zda u jím uvedených osob byla za dobu trvání jejich služebního poměru k Celní správě ČR do určitého data ověřována psychologem bezpečnostního sboru či jiným psychologem jejich duševní, respektive osobnostní způsobilost ke službě;
b) v bodě 8 žádosti kolik písemných rozhodnutí bylo celním úřadem v letech 2004 až 2008 vydáno v celním řízení, ve správním řízení, v daňovém řízení a v řízení ve věcech služebního poměru v rozporu se závaznými právními předpisy. Za kritérium pro odpověď na položenou otázku považoval, kolik písemných rozhodnutí celních orgánů za uvedená období bylo zrušeno samotnými celními orgány v rámci řízení o řádném nebo mimořádném opravném prostředku a dále pravomocnými rozsudky správních soudů či Ústavního soudu. Informace požadoval v členění: rok, počet vydaných protiprávních rozhodnutí v příslušném druhu správního řízení a identifikaci celníka, respektive celníků zodpovědných za vydání protiprávního rozhodnutí;
c) v bodě 9 žádosti na částky pokut uložených protiprávně písemnými rozhodnutími celního úřadu v letech 2004-2008 a částky cla, daně z přidané hodnoty a spotřební daně protiprávně vyměřených celním úřadem v těchto letech. Za kritérium pro určení protiprávnosti opět označil to, že daná rozhodnutí byla zrušena v rámci řízení o řádném nebo mimořádném opravném prostředku a dále pravomocnými rozsudky správních soudů či Ústavního soudu. Informace
Nahrávám...
Nahrávám...