dnes je 29.2.2024

Input:

č. 2883/2013 Sb. NSS; Zaměstnanost: uchazeč o zaměstnání

č. 2883/2013 Sb. NSS
Zaměstnanost: uchazeč o zaměstnání
k § 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
k § 25 odst. 1 písm. r) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 382/2008 Sb. a č. 73/2011 Sb.
Jako uchazeč o zaměstnání nemůže být vedena fyzická osoba, která studuje denní formu studia na základě individuálního vzdělávacího plánu (§ 18 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), neboť je osobou soustavně se připravující na budoucí povolání ve smyslu § 25 odst. 1 písm. r) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2013, čj. 3 Ads 38/2012-23)
Věc: Ilona B. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalobkyně byla úřadem práce na základě písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne 14. 4. 2010. Z žádosti o zprostředkování zaměstnání mimo jiné vyplývá, že žalobkyně dnem jejího podání vlastnoručním podpisem stvrdila, že se nepřipravuje soustavně na budoucí povolání, tedy že není studentkou denního studia na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole, jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a prezenčního studia na vysoké škole. Následně žalobkyně dne 9.9.2010 sdělila úřadu práce, že je studentkou Integrované střední školy hotelového provozu, obchodu a služeb, Příbram (dále jen „střední škola“). O této skutečnosti doložila potvrzení, ze kterého vyplývalo, že je od 1. 9. 2009 studentkou denního studia na uvedené střední škole, nicméně jí bylo umožněno studium na základě individuálního studijního plánu, díky němuž dochází pouze na zkoušky.
Úřad práce na základě výše uvedeného rozhodnutím žalobkyni vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání, a to od 14. 4. 2010.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolání, v němž uvedla, že úřad práce o skutečnosti, že studuje na zmíněné střední škole, upozornila již 14. 4. 2010, tedy v den podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, a nikoliv až 9. 9. 2010, jak tvrdí úřad práce. Dále namítala, že úřad práce nezhodnotil skutkovou podstatu věci, ale pouze formalisticky aplikoval § 25 odst. 1) písm. r) zákona o zaměstnanosti. Dle názoru žalobkyně měl přihlédnout ke skutečnému smyslu a účelu zákona a při výkladu dotčených ustanovení použít metodu teleologického výkladu právní normy. Pokud by tak učinil, musel by dospět k závěru, že v daném případě se nejednalo o zaevidování uchazeče o zaměstnání, který se soustavně připravuje na budoucí povolání, neboť způsob jejího studia na střední škole, kde studuje na základě individuálního studijního plánu a dochází pouze na zkoušky, postrádá prvek soustavnosti požadovaný § 25 odst. 1) písm. r) zákona o zaměstnanosti.
Žalovaný odvolání zamítl a v odůvodnění uvedl, že z doloženého „Potvrzení o době studia“, které bylo vystaveno dne 9. 9. 2010 střední školou, a ze „Sdělení o studiu Ilony B.“, jež bylo vyhotoveno touž střední školou dne 15.11. 2010, plyne, že žalobkyně je od 1.9. 2009 studentkou denní formy studia na střední škole s povoleným
Nahrávám...
Nahrávám...