dnes je 15.10.2024

Input:

č. 2938/2014 Sb. NSS, Správní řízení: audiovizuální záznam; důkaz získaný v rozporu se zákonem

č. 2938/2014 Sb. NSS
Správní řízení: audiovizuální záznam; důkaz získaný v rozporu se zákonem
k § 60 a § 62 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 150/2011 Sb.
k § 51 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 76 odst. 1 soudního řádu správního
k č. 10 Listiny základních práv a svobod
I. Audiovizuální záznam pořízený policistou ve službě o průběhu úředního úkonu je záznamem pořízeným orgánem veřejné moci, nikoli záznamem soukromým, a to i přesto, že byl záznam pořízen na soukromý mobilní telefon policisty, jehož záměrem bylo použít záznam pouze pro svou vlastní potřebu, a nebyl tedy po jeho pořízení úředně evidován a archivován.
II. Ustanovení § 60 a § 62 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, obsahují dostatečnou právní úpravu zmocňující policii k pořizování audiovizuálních záznamů dokumentujících průběh úředního úkonu. Pokud audiovizuální záznam zasahující do práva na soukromí fyzické osoby (čl. 10 Listiny základních práv a svobod) pořízený policií o průběhu úředního úkonu nebyl dle § 60 zákona o Policii České republiky pořízen a zpracován tak, aby byl zabezpečen proti neoprávněnému přístupu, změně, zničení, zneužití nebo neoprávněnému zpracování, jedná se o záznam, který nebyl pořízen v souladu se zákonem, a proto jej nelze dle § 51 odst. 1 správního řádu z roku 2004 použít jako důkaz ve správním řízení.
III. Je-li ve správním řízení použit důkaz získaný v rozporu se zákonem (§ 51 odst. 1 správního řádu z roku 2004), nemusí to být vždy bez dalšího důvodem pro zrušení rozhodnutí správního orgánu pro vady řízení dle § 76 odst. 1 s. ř. s. Žaloba může být nedůvodná, pokud lze i při odhlédnutí od nezákonného důkazu z ostatních důkazů provedených ve správním řízení učinit jednoznačný závěr, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, obstojí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2013, čj. 4 As 28/2013-24)
Prejudikatura: č. 689/2005 Sb. NSS, č. 787/2006 Sb. NSS, č. 2344/2011 Sb. NSS a č. 2518/2012 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 34/1995 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 84/94), č. 85/1997 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 94/97), č. 48/2001 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 649/2000), č. 155/2004 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 686/02) a č. 94/2011 Sb., č. 49/2007 Sb. NS; rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 25. 9. 2001, P. G. a J. H. proti Spojenému království (stížnost č. 44787/98, ECHR 2001-IX).
Věc: JUDr. Jiří H. proti Krajskému úřadu Libereckého kraje o uložení pokuty a zákazu činnosti, o kasační stížnosti žalobce.

Městský úřad Česká Lípa (správní orgán I. stupně) shledal rozhodnutím ze dne 15.11. 2011 žalobce vinným z přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Přestupku se měl dopustit tím, že dne 25. 5. 2011 v České Lípě kolem 21:35 hodin řídil po veřejné komunikaci automobil a po výzvě hlídky Policie ČR se odmítl podrobit dechové zkoušce i krevní zkoušce ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem či jinou návykovou látkou, ačkoli takové vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví. Nesplnil tedy svou
Nahrávám...
Nahrávám...