č. 3032/2014 Sb. NSS, Řízení před soudem: procesní způsobilost
č. 3032/2014 Sb. NSS
Řízení před soudem: procesní způsobilost
k § 33 odst. 2 soudního řádu správního
k občanskému zákoníku (č. 89/2012 Sb.)
Osoby, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům podle občanského zákoníku z roku 1964, se staly od 1.1.2014 ex lege způsobilé právně jednat v rozsahu, ve kterém občansky zákoník z roku 2012 stanoví nemožnost omezení jejich svéprávnosti. V tomto rozsahu pak mají také procesní způsobilost podle § 33 odst. 2 s. ř. s.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2014, čj. 9 Ads 23/2014-34)
Věc: Jiří F. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o kasační stížnosti žalobce.
Dne 9. 1. 2014 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalobce (stěžovatel) směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 9. 2013, čj. 41 Ad 37/2013-5.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl.
Z odůvodnění:
[2] Zdejší soud zjistil, že stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 8. 9. 2004, čj. 12 Ne 132/2002-74, zcela zbaven způsobilosti k právním úkonům. Dle sdělení Okresního soudu v Břeclavi bylo stěžovateli opatrovníkem ustanoveno město Břeclav. Podle § 33 odst. 3 soudního řádu správního „[ú]častník je způsobilý samostatně činit v řízení úkony [...] v tom rozsahu, v jakém má způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti“. Podle § 35 odst. 1 s. ř. s. „[ú]častník, který nemá procesní způsobilost, musí být v řízení zastoupen zákonným zástupcem“.
[3] Způsobilost vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti je vymezena předpisy občanského práva. Od 1.1. 2014 přitom došlo ohledně způsobilosti nabývat právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem k výrazné změně občanským zákoníkem z roku 2012. Oproti občanskému zákoníku z roku 1964, kromě terminologických změn spočívajících zejména v návratu k pojmu svéprávnosti, namísto způsobilosti k právním úkonům, došlo i ke koncepční změně spočívající v tom, že člověk již nemůže být svéprávnosti zcela zbaven, ale vždy pouze omezen (viz zejména § 57 odst. 1 občanského zákoníku z roku 2012).
[4] V případě stěžovatele však došlo ke zbavení způsobilosti k právním úkonům podle občanského zákoníku z roku 1964 platného do 31. 12. 2013. Podle přechodného ustanovení vyjádřeného v § 3032 odst. 1 občanského zákoníku z roku 2012 pak platí, že „[k]do byl podle dosavadních právních předpisů zbaven způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za osobu omezenou ve svéprávnosti podle tohoto zákona“. Ačkoliv uvedené ustanovení hovoří pouze o omezení ve svéprávnosti, nestanoví v jakém rozsahu tato osoba omezena ve svéprávnosti je.
[5] Při výkladu tohoto ustanovení je možné v prvé řadě poukázat na § 3032 odst. 2 občanského zákoníku z roku 2012, podle kterého „[k]do byl podle dosavadních právních předpisů omezen ve způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za osobu omezenou ve svéprávnosti podle tohoto zákona a je i napříště způsobilý právně jednat v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, nerozhodne-li soud podle tohoto zákona jinak“. Podle tohoto ustanovení jsou tak od 1. 1. 2014 osoby omezené ve…
