č. 3621/2017 Sb. NSS, Právo na informace: zákonná výluka z práva na informace
č. 3621/2017 Sb. NSS
Právo na informace: zákonná výluka z práva na informace
k § 10 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Zákonná výluka z práva na poskytnutí informace zakotvená v § 10 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, dopadá i na takové informace o majetkových poměrech dotčené osoby, které se týkají jejího majetku či závazků nízké hodnoty.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2017, čj. 9 A 279/2014-48)
Věc: Ing. Jitka S. proti České televizi o poskytnutí informací.
Generální ředitel České televize dne 4. 4. 2014 zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí žalované ze dne 3. 3. 2014 o odmítnutí žádosti žalobkyně ze dne 12. 2. 2014 o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, v níž žádala o poskytnutí těchto informací: 1/ Kolik (počet) TV přijímačů přihlásil 27. 9. 2012 Z. D. na dvou adresách; 2/ Kolik (počet) TV přijímačů bylo přihlášeno dne 25. 9. 2012 společností GSI INVEST s. r. o., na dvou adresách.
V odůvodnění rozhodnutí odvolací orgán konstatoval, že dne 17. 3. 2014 obdržela žalovaná odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí, kterým byla předmětná žádost odmítnuta dle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím ve spojení s § 10 téhož zákona. Prvostupňové rozhodnutí jako důvod odepření poskytnutí informace uvedlo ochranu důvěrnosti majetkových poměrů vymezenou v § 10 zákona o svobodném přístupu k informacím. Důvod pro odepření informací uvedený v tomto ustanovení je obligatorní. To má za následek, že povinný subjekt (v tomto případě žalovaná) nesmí informace poskytnout, jestliže jsou zároveň splněny dva zákonné předpoklady: 1. jde o informace o majetkových poměrech a 2. tyto informace jsou získány na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění nebo sociálním zabezpečení. Žalobkyně v odvolání nesouhlasila s právním posouzením uvedeným v prvostupňovém rozhodnutí, podle něhož byla naplněna podmínka první, tedy že se jedná o informaci o majetkových poměrech. Namítala, že se nejedná o sdělení informace o majetkových poměrech poplatníka, jelikož „pouhý počet (množství) blíže nespecifikovaného předmětu pro příjem televizního signálu, blíže nespecifikovaného stáří, bez udání ceny předmětu (např. hodnota TV přijímače může být již cca od 500 Kč do 800 000 Kč) nemůže podávat informaci o majetkových poměrech poplatníka“.
Odvolací orgán konstatoval, že zákon o svobodném přístupu k informacím ani zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ani žádný právní předpis žalované nestanoví povinnost zjišťovat, jaká byla pořizovací cena televizorů v době, kdy pan K. a společnost GSI INVEST s. r. o., televizní přijímače u žalované přihlásili. Žalovaná rovněž nemá povinnost činit odhady, ani se jinak vyjadřovat k hodnotě televizních přijímačů k tomuto datu nebo k datu podání odvolání. Žalobkyní poskytnutý odhad hodnoty TV přijímačů žalovaná vzala jako podklad k tvrzení, že průměrný TV přijímač není věcí zanedbatelné hodnoty. Není přitom podstatné, zda jej poplatník televizního poplatku vlastní, drží nebo užívá na základě jiného právního důvodu, neboť se lze důvodně…
