dnes je 5.3.2024

Input:

č. 3712/2018 Sb. NSS; Státní památková péče: určení právního vztahu; prohlášení za kulturní památku

č. 3712/2018 Sb. NSS
Státní památková péče: určení právního vztahu; prohlášení za kulturní památku
k § 2 odst. 1 zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách*)
k § 2, § 3, § 8 odst. 1 a § 42 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění účinném ke dni 22. 11. 2013
k § 142 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
I. Za účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, se věc stávala kulturní památkou ze zákona tím, že naplnila znaky kulturní památky vymezené v § 2 odst. 1 tohoto zákona. Za účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se věc stává kulturní památkou právní mocí rozhodnutí o prohlášení věci kulturní památkou. Jde o konstitutivní rozhodnutí vydávané na základě § 3 tohoto zákona.
II. Skutečnost, že ve vztahu k určité věci existoval ke dni 1. 1. 1988 zápis ve státních seznamech kulturních památek, je relevantní z hlediska přechodného ustanovení v § 42 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, pro zachování statusu této věci jako kulturní památky.
III. Řízení o určení právního vztahu (§ 142 správního řádu) nemůže sloužit jako procesní nástroj pro zpětný přezkum toho, zda zápis památky do státních seznamů kulturních památek byl proveden v souladu s tehdy účinnými předpisy, jde-li o zápis, který v těchto seznamech existoval ke dni 1. 1. 1988, který sem byl zanesen za účinnosti zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, a který jasně identifikuje zapsanou památku.
IV. Za mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je možno považovat i posun v oblasti poznání vlastností věci, která je kulturní památkou, pokud posun v oblasti tohoto poznání vyvrátí, že tato věc v současné době naplňuje znaky památky uvedené v § 2 tohoto zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 2. 2018, čj. 9 As 330/2016-192)
Prejudikatura: č. 3151/2015 Sb. NSS a č. 3314/2015 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 284/2012 Sb., č. 36/1994 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 35/94), č. 70/2000 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 309/99).
Věc: Martin K. proti Ministerstvu kultury o určení právního vztahu, o kasační stížnosti žalovaného.

Rozhodnutím ze dne 22. 11. 2013 ministr kultury zamítl rozklad proti rozhodnutí ze dne 30. 4. 2013, jímž žalovaný v řízení o určení právního vztahu deklaroval, že dům na stavební parcele v katastrálním území Dolní Javoří v obci Lázně Bělohrad je kulturní památkou.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu u Městského soudu v Praze, který rozhodnutí ministra kultury zrušil rozhodnutím ze dne 24. 11. 2016, čj. 9 A 211/2013-74. Městský soud nepřisvědčil námitce, že Ministerstvo kultury bylo vázáno návrhem, jímž žalobce zahájil řízení o určení právního vztahu dle § 142 správního řádu. Nebylo proto vadou, že Ministerstvo kultury vydalo deklaratorní rozhodnutí o tom, že žalobcova nemovitost je kulturní památkou, ačkoli se žalobce svým návrhem domáhal deklarace, že o památku nejde. V řízení o určení právního vztahu je možno deklarovat kladnou skutečnost, i když se navrhovatel domáhá deklarace záporné skutečnosti.
Žalobcův dům byl do státního seznamu kulturních
Nahrávám...
Nahrávám...