č. 3802/2018 Sb. NSS; Správní řízení: povaha řízení o zrušení patentu
č. 3802/2018 Sb. NSS
Správní řízení: povaha řízení o zrušení patentu
k § 141 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Řízení o zrušení patentu není správním řízením sporným dle § 141 odst. 1 správního řádu.
Prejudikatura: 677/2005 Sb. NSS
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 10. 2018, čj. 7 As 93/2018-78)
Věc: Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví proti Úřadu průmyslového vlastnictví, za účasti akciové společnosti Společnost pro eHealth, databáze, o zrušení patentu, o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení.
Rozhodnutím ze dne 4. 7. 2014 předseda žalovaného zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2013, kterým byl podle § 23 odst. 1 písm. a) zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (dále jen „patentový zákon“), zamítnut návrh žalobce ze dne 13. 12. 2012 na zrušení patentu č. 297879 na vynález s názvem „Způsob shromažďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a jejích výsledcích a jeho použití“ s právem přednosti ode dne 16. 7. 2002.
Žalobce podal proti rozhodnutí předsedy žalovaného žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který rozsudkem ze dne 21. 12. 2017, čj. 9 A 322/2014-70, rozhodnutí předsedy žalovaného i rozhodnutí žalovaného zrušil jako nepřezkoumatelné a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Městský soud vyslovil názor, že řízení o zrušení patentu není striktně návrhovým řízením. Správním orgánům nic nebránilo v tom, aby přihlédly k obecně známým skutečnostem, na které žalobce poukazoval (fungování obecně známých komunikačních systémů, jako je např. e-mail, internetové bankovnictví, facebook apod.). Požadavek, aby tyto skutečnosti žalobce prokazoval, je nepřijatelně formalistický. Stejně formalisticky vyhodnotily správní orgány i listiny předložené žalobcem týkající se používání komunikačních systémů ve zdravotnictví.
Osoba zúčastněná na řízení (stěžovatelka) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost.
Dle stěžovatelky není správný závěr městského soudu, že řízení o zrušení patentu není striktně návrhovým řízením a správní orgán mohl zrušit patent z úřední povinnosti. Soud pochybil, když přezkoumal rozhodnutí vydané ve sporném řízení, jako by se jednalo o řízení nesporné. Dle § 141 odst. 4 správního řádu tížilo žalobce břemeno tvrzení i důkazní. Pokud by důkazy obstarával žalovaný, porušil by princip rovnosti stran. Žalobce neprokázal, že by chráněné řešení spadalo do výluk patentovatelnosti nebo bylo součástí stavu techniky. Za této situace nelze žalovanému vytýkat, že nedostatečně zjistil skutkový stav. Nebylo jeho povinností vyhledávat důkazy namísto žalobce.
Žalovaný považoval závěr městského soudu, že řízení o zrušení patentu není striktně návrhové, za nepřesný. V daném případě šlo o sporné řízení, v němž žalovaný musí vycházet z navržených důkazů. Jakkoliv může žalovaný zrušit patent i z úřední povinnosti, jedná se o jiné, samostatné řízení. Předmětem soudního přezkumu proto neměla být skutečnost, zda existují důvody pro zrušení patentu z úřední povinnosti, ale zda žalovaný řádně přezkoumal předložené důkazy. Pokud by žalovaný sám vyhledával důkazy, odporovalo…
