č. 3871/2019 Sb. NSS, Správní řízení: zablokování konkrétní elektronické adresy pro doručování za účelem ochrany podatelny
č. 3871/2019 Sb. NSS
Správní řízení: zablokování konkrétní elektronické adresy pro doručování za účelem ochrany podatelny
k § 4 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti)
Zablokování určité IP adresy prostřednictvím jejího zařazení na tzv. blacklist poskytovatelem služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti za účelem ochrany elektronické podatelny správního orgánu (§ 4 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů) není nezákonným zásahem do práv podatele, ledaže správní orgán zablokoval IP adresu svévolně.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2019, čj. 2 As 153/2018-31)
Věc: Petr B. proti Městskému úřadu Domažlice o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobou na ochranu před nezákonnými zásahy žalovaného se u Krajského soudu v Plzni domáhal žalobce mimo jiné vydání rozhodnutí, že zásah žalovaného spočívající v zařazení IP adresy 78.X.X.X na blacklist a v její vedení na blacklistu v rámci spamového filtru jeho elektronické podatelny je nezákonný.
Krajský soud podanou žalobu usnesením ze dne 28. 2. 2017, čj. 57 A 118/2016-21, odmítl, neboť žalobce nebyl jednáním žalovaného přímo dotčen na svých právech, navíc se měl domáhat obrany prostřednictvím žaloby na ochranu před nečinností správního orgánu. Toto usnesení krajského soudu zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 17. 1. 2018, čj. 2 As 129/2017-57. Uvedl, že zmocněnec vystupuje ve správním řízení jménem zastoupeného, čili z úkonů zástupce vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému, pročež dotčen na svých právech mohl být naopak pouze žalobce, nikoliv jeho zmocněnec. Krajský soud měl taktéž posoudit, zdali vůbec bylo odvolací řízení zahájeno, či nikoliv, tedy jestli bylo namístě proti jednání žalovaného brojit žalobou proti nečinnosti správního orgánu nebo žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Nejvyšší správní soud tak ve smyslu § 110 odst. 4 s. ř. s. zavázal krajský soud, aby v dalším řízení znovu posoudil aktivní procesní legitimaci žalobce a řádně se zabýval meritem věci, především otázkou zahájení odvolacího řízení.
Rozsudkem ze dne 20. 3. 2018, čj. 57 A 118/2016-69 (dále též „napadený rozsudek“), krajský soud žalobu zamítl. Konstatoval, že Nejvyšším správním soudem akcentovaná otázka, tj. zda bylo vůbec zahájeno odvolací řízení, již byla v mezidobí vyřešena rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2017, čj. 1 As 214/2017-32, který se týkal totožné věci a týchž účastníků řízení. Na základě obsáhlé citace tohoto rozhodnutí pak krajský soud shrnul, že odvolání nebylo správnímu orgánu doručeno, proto nebylo odvolací řízení vůbec zahájeno. Žalovaný se nezákonného zásahu nedopustil blokací předmětné IP adresy, neboť správní orgán je z důvodu zabezpečení fungování své elektronické podatelny oprávněn využít služeb společnosti, která poskytuje bezpečnostní produkty v této oblasti, z nichž jedním je též blacklist potenciálně nebezpečných blokovaných adres, přičemž v daném případě krajský soud neshledal, že by došlo ke zneužití tohoto práva.
Proti…
