dnes je 18.4.2024

Input:

č. 3879/2019 Sb. NSS; Právo na informace: pojem veřejná instituce; Stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR jako veřejná instituce

č. 3879/2019 Sb. NSS
Právo na informace: pojem veřejná instituce; Stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR jako veřejná instituce
k § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., č. 39/2001 Sb., č. 61/2006 Sb. a č. 301/2016 Sb.
I. Při posuzování toho, zda určitý subjekt je veřejnou institucí podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je nutné vycházet z převahy znaků, které instituci charakterizují jako veřejnou, či soukromou. Převahu těchto znaků však nelze pojímat ryze aritmeticky, tj. jako výsledek prostého součtu znaků svědčících o veřejném, nebo naopak soukromém charakteru instituce.
II. Stálý rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je veřejnou institucí ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, neboť představuje původně státem zřízené a posléze zákonem uznané výlučné fórum pro alternativní řešení sporů, stát si vyhradil výlučnou pravomoc zřizovat tento typ rozhodčích soudů zákonem a jako stálá institucionální alternativa k soudnímu rozhodování sporů plní veřejný účel.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 2. 2019, čj. 6 As 282/2018-46)
Prejudikatura: č. 3405/2016 Sb. NSS, č. 3623/2017 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 20/2002 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 174/02), č. 10/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 260/06), č. 37/2011 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 3227/07), č. 118/2013 Sb.
Věc: Společnost s ručením omezeným JERICHO proti Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky o poskytnutí informace, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalobkyně podala dne 9. 8. 2017 žádost žalovanému o poskytnutí informací týkajících se činnosti žalovaného podle zákona o svobodném přístupu k informacím, například počtu rozhodčích řízení zahájených u žalovaného za jednotlivé roky, celkového objemu peněžních prostředků vybraných za jejich zahájení, seznamu rozhodců rozhodujících nejvíce sporů, výše jejich odměn atd. Na žádost reagoval žalovaný e-mailem ze dne 23. 8. 2017, v němž sdělil, že není povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím a naopak dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, je vázán mlčenlivostí a principem neveřejnosti řízení. Žalobkyně na toto sdělení reagovala dne 11. 9. 2017 stížností na neposkytnutí informace, podle níž měl žalovaný buď do 15 dnů na žádost odpovědět a sdělit požadované informace, nebo vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Žalovaný odpověděl dne 15. 9. 2017 dopisem, v němž odkázal na předchozí e-mailové sdělení s tím, že považuje věc za uzavřenou.
Žalobkyně se bránila žalobou před Městským soudem v Praze (dále jen „městský soud“), v níž se domáhala zrušení rozhodnutí (dopisů) žalovaného a požadovala uložení povinnosti žalovanému požadované informace poskytnout.
Městský soud shledal, že žalovaného nelze podřadit pod pojem veřejná instituce podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. S ohledem na to podanou žalobu podle
Nahrávám...
Nahrávám...