č. 4113/2021 Sb. NSS; Ochrana osobních údajů: informace o vyřízení žádosti; rozhodnutí; opravné prostředky
č. 4113/2021 Sb. NSS
Ochrana osobních údajů: informace o vyřízení žádosti; rozhodnutí; opravné prostředky
k § 30 odst. 4 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů
k § 5, § 65 odst. 1 a § 68 a) soudního řádu správního
Písemná informace o vyřízení žádosti o přístup k osobním údajům poskytnutá orgánem veřejné moci podle § 30 odst. 4 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. a stížnost či podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů směřující proti tomuto rozhodnutí nejsou řádnými opravnými prostředky podle § 5 ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2020, čj. 4 Azs 246/2020-27)
Prejudikatura: č. 3779/2018 Sb. NSS.
Věc: D. M. M. A. proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie o přístup k osobním údajům, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce dne 16. 10. 2019 podal na zastupitelském úřadě v Káhiře žádost o krátkodobé schengenské vízum za účelem turistickým k více vstupům na období 4. 11. 12. 2019. Zastupitelský úřad rozhodnutím, které bylo žalobci doručeno dne 31. 10. 2019, žádost zamítl s odůvodněním, že některý z členských států Evropské unie považuje žalobce za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo mezinárodní vztahy. Dne 15. 11. 2019 požádal žalobce Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o nové posouzení důvodů neudělení víza. Ministerstvo rozhodnutím ze dne 3. 2. 2020, tuto žádost zamítlo s odkazem na závazné stanovisko žalované.
Následně žalobce dne 28. 2. 2020 požádal žalovanou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů - dále jen „nařízení GDPR“) a se zákonem o zpracování osobních údajů o sdělení údajů o tom,
(i) kterým či kterými členskými státy je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států,
(ii) konkrétně za jakou z těchto hrozeb je považován, tj. zda za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví či pro mezinárodní vztahy a
(iii) z konkrétně jakého důvodu (či kvůli jakému jednání) je za takovou hrozbu považován.
Na tuto žádost reagovala žalovaná přípisem (sdělením) ze dne 21. 5. 2020 v němž uvedla, že „podle § 166 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců je vydávání krátkodobých víz pro území České republiky v gesci Ministerstva zahraničních věcí ČR, a proto Vám v dané věci doporučujeme se obrátit na Vízový odbor Ministerstva zahraničních věcí ČR.“
Tento přípis žalobce napadl žalobou u Městského soudu v Praze, který usnesením ze dne 21. 7. 2020, čj. 3 A 77/2020-67, žalobu odmítl. V odůvodnění tohoto usnesení městský soud uvedl, že napadený přípis není rozhodnutím podle s. ř. s., jelikož jím nebyla založena, měněna, rušena či závazně určena práva nebo povinnosti žalobce. V daném případě ani nebyla žalovaná ve věci nečinná, nýbrž přípisem toliko informovala žalobce o možnosti…
