dnes je 15.10.2024

Input:

č. 4559/2024 Sb. NSS, Zaměstnanost: odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodu jiného porušení povinností agentury práce

č. 4559/2024 Sb. NSS
Zaměstnanost: odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodu jiného porušení povinností agentury práce
k § 63 odst. 2 písm. c) zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 31. 12. 2023
Důvod odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání dle § 63 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, spočívající v tom, že agentura práce „jinak poruší povinnost podle tohoto zákona“, je možné aplikovat jen na ty případy, kdy agentura práce poruší ustanovení citovaného zákona související se zprostředkováním zaměstnání, a po posouzení přiměřenosti zásahu v podobě odnětí povolení ve vztahu k závažnosti protiprávního jednání.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2023, čj. 2 Ads 105/2023-34)
Prejudikatura: č. 1778/2009 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., č. 23/2006 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 253/04), č. 409/2006 Sb., č. 151/2009 Sb., č. 152/2009 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 998/09) a č. 81/2018 Sb.
Věc: Česko Evropská Agentura, s. r. o., proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2022. Tím bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – generálního ředitelství, kterým jí bylo odňato povolení ke zprostředkování zaměstnání. Správní orgány shledaly, že žalobkyně umožnila výkon nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 2 zákona o zaměstnanosti a nesplnila oznamovací povinnost podle § 87 odst. 1 téhož zákona. Na základě těchto skutečností dospěly k závěru, že žalobkyně naplnila důvod pro odnětí povolení podle § 63 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 31. 12. 2023, neboť jinak porušila povinnost vyplývající z tohoto zákona.
Městský soud rozsudkem ze dne 16. 3. 2023, čj. 6 Ad 12/2022-35, žalobu zamítl. Nesouhlasil s žalobním bodem, že žalovaný nehodnotil závažnost porušení jednotlivých ustanovení zákona o zaměstnanosti. Z rozhodnutí žalovaného nevyplývá, jak tvrdí žalobkyně, že každé porušení zákona o zaměstnanosti vede vždy automaticky k odejmutí povolení. Ostatně sama žalobkyně v žalobě rozporovala to, jak žalovaný vyhodnotil závažnost jednotlivých porušení zákona. Žalobkyně konkrétně zpochybňovala například žalovaným tvrzený zájem státu na provádění hodnocení stavu trhu práce a závěr, že hodnocení je zkresleno v případě nesplnění oznamovací povinnosti. Městský soud dospěl k závěru, že je třeba posuzovat závažnost protiprávního jednání, přičemž závažnost jednání žalobkyně v tomto konkrétním případě odnětí povolení odůvodňovala. Případný podle městského soudu nebyl ani odkaz žalobkyně na § 59 zákona o zaměstnanosti, neboť toto ustanovení upravuje zcela odlišnou situaci. Žalobkyně dále namítala, že žalovaný neprovedl test proporcionality. Ani s touto námitkou se městský soud neztotožnil. Je sice pravdou, že žalovaný formálně neprovedl přímo test proporcionality, ale závažnost jednání žalobkyně hodnotil. Proto shledal i tuto námitku nedůvodnou.
Proti rozsudku městského soudu
Nahrávám...
Nahrávám...