dnes je 16.4.2024

Input:

č. 1271/2007 Sb. NSS; Právo na informace: povinnost předat informace povinnému subjektu

č. 1271/2007 Sb. NSS
Právo na informace: povinnost předat informace povinnému subjektu
k § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím*)
Ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, stanoví, že povinný subjekt neposkytne informaci, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí. Zmíněnou povinností dotčené osoby uloženou zákonem je nutno chápat povinnost předat informace povinnému subjektu podle zvláštního zákona, nikoliv povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2007, čj. 6 As 15/2006-113)
Věc: Spolek S. proti Ministerstvu průmyslu a obchodu o poskytnutí informací, o kasační stížnosti žalobce.

Žalobce dne 4. 9. 2001 požádal o poskytnutí jmenného seznamu členů Resortní komise pro ochranu zvířat žalovaného a dále o poskytnutí projektů pokusů na zvířatech za roky 1998, 1999, 2000 a část projektů do měsíce srpna roku 2001. Poskytnutí informací žalovaný dne 20. 9. 2001 odmítl.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 11. 10. 2001 rozklad, o kterém rozhodl ministr průmyslu a obchodu tak, že částečně vyhověl žádosti žalobce, a to v části sdělení seznamu členů Resortní komise pro ochranu zvířat žalovaného, když jejich jména uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí; v části, která se týká poskytnutí projektů pokusů na zvířatech, rozklad zamítl s odkazem na tzv. podmíněně předané informace a ochranu obchodního tajemství [§ 11 odst. 2 písm. a) a § 9 zákona č. 106/1999 Sb.].
Uvedené rozhodnutí napadl žalobce žalobou, ve které mimo jiné poukázal na to, že žalovaný rozhodl chybně, pokud odmítl poskytnutí informací podle § 11 odst. 2 písm. a) a § 9 zákona č. 106/1999 Sb.
Městský soud v Praze žalobu dne 19. 9. 2005 zamítl. Stěžejní žalobní námitku směřující do nesprávného výkladu 5 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. shledal jako neopodstatněnou. Citované ustanovení je třeba vyložit tak, že povinnost podávat informace dle zákona č. 106/1999 Sb. stíhá i třetí osobu, která je rovněž povinna podle tohoto zákona informace podat, a nejde tedy o povinnost předložit k návrhu třetí osoby ve správním řízení podklady poskytující oporu žádosti dle jakéhokoliv jiného zákona.
Proti tomuto rozhodnutí žalovaného brojil žalobce (stěžovatel) kasační stížností. Názorové rozdíly mezi stěžovatelem na jedné straně a žalovaným a městským soudem na straně druhé se týkají především výkladu § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. Dle tohoto ustanovení „povinný subjekt informaci neposkytne, pokud byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí“. Zatímco žalovaný a městský soud zde použitý pojem „zákon“ vyložili jako odkaz na zákon č. 106/1999 Sb., dle stěžovatelova názoru je tomu právě naopak, a zákonodárce chtěl takto odkázat na zákon odlišný od zákona č. 106/1999 Sb. I pokud by stěžovatel připustil, že výklad tohoto ustanovení provedený městským soudem je správný, měl se žalovaný a městský soud
Nahrávám...
Nahrávám...