č. 2191/2011 Sb. NSS; Pobyt cizinců: rozhodnutí o správním vyhoštění; odkladný účinek odvolání; Řízení před soudem: přezkum výroku o vyloučení odkladného účinku odvolání
č. 2191/2011 Sb. NSS
Pobyt cizinců: rozhodnutí o správním vyhoštění; odkladný účinek odvolání
Řízení před soudem: přezkum výroku o vyloučení odkladného účinku odvolání
k § 85 odst. 2 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 119 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 140/2001 Sb., č. 217/2002 Sb., č. 222/2003 Sb., č. 428/2005 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb. a č. 379/2007 Sb. (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
k § 65 odst. 1 a § 70 soudního řádu správního
Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání podle § 85 odst. 2 správního řádu z roku 2004, obsažený v rozhodnutí správního orgánu o správním vyhoštění cizince podle § 119 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s., jež nemá předběžnou povahu a ani se jím neupravuje vedení řízení před správním orgánem, a není proto vyňato ze soudního přezkumu podle § 70 s. ř. s.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2010, čj. 7 As 26/2009-58)
Prejudikatura: č. 1982/2010 Sb. NSS.
Věc: Quoc Quan H. proti Policii České republiky, Oblastnímu ředitelství služby cizinecké policie Brno, Inspektorátu cizinecké policie Brno, o uložení správního vyhoštění, o kasační stížnosti žalobce.
Rozhodnutím ze dne 10. 4. 2008 uložil žalovaný žalobci správní vyhoštění z území České republiky na dobu deseti let od nabytí právní moci rozhodnutí, stanovil mu lhůtu k vycestování z území České republiky do 10. 5. 2008, podle § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu vyloučil odkladný účinek odvolání a vyslovil, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování.
Žalobce napadl žalobou podanou u Krajského soudu v Brně výrok rozhodnutí žalovaného, jímž byl vyloučen odkladný účinek odvolání.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 9. 2008 žalobu odmítl jako nepřípustnou, neboť napadený výrok rozhodnutí žalovaného měl za rozhodnutí předběžné povahy podle § 70 písm. b) s. ř. s. Krajský soud ve svém rozhodnutí odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2006, čj. 2 As 54/2005-55, v němž byla vyslovena teze, že rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku odvolání je nepochybně srovnatelné s rozhodnutím o předběžném opatření podle § 43 odst. 1 správního řádu z roku 1967 (nyní § 61 odst. 1 správního řádu z roku 2004), přičemž proti žádnému z těchto rozhodnutí není odvolání přípustné. Vyloučení odkladného účinku podaného odvolání je tedy nutno považovat za rozhodnutí předběžné povahy, které umožňuje výkon nepravomocného meritorního rozhodnutí. Soud rovněž zohlednil skutečnost, že podle konstantní judikatury je i rozhodnutí o přiznání odkladného účinku podané žaloby či kasační stížnosti považováno za rozhodnutí předběžné povahy.
Proti uvedenému rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, v níž namítal, že postupem krajského soudu mu bylo odepřeno právo na spravedlivý proces. Rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku v daném případě znamená povinnost stěžovatele vycestovat z území České republiky bez toho, aby bylo možno podat…
