dnes je 28.3.2024

Input:

č. 2341/2011 Sb. NSS; Řízení před soudem: osoba zúčastněná na řízení; Správní řízení: dokazování; vypořádání námitek

č. 2341/2011 Sb. NSS
Řízení před soudem: osoba zúčastněná na řízení
Správní řízení: dokazování; vypořádání námitek
k § 34 odst. 1, 2 a 4, § 40 odst. 5 a § 112 soudního řádu správního
k § 51 odst. 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
I. Teprve kumulativním splněním materiální (dotčení na právech) a formální (výslovné oznámení) podmínky stanovené v § 34 odst. 1 s. ř. s. se určitý subjekt stává osobou zúčastněnou na řízení. Zmešká-li subjekt domáhající se procesního postavení osoby zúčastněné na řízení lhůtu stanovenou soudem podle § 34 odst. 2 věty druhé s. ř. s., nesplní formální podmínku a není osobou zúčastněnou na řízení, což soud vysloví usnesením (§ 34 odst. 4 s. ř. s.). Zmeškání této lhůty lze však z vážných omluvitelných důvodů na žádost prominout (§ 40 odst. 5 s. ř. s.).
II. Pokud krajský (městský) soud jednal jako s osobou zúčastněnou na řízení s někým, komu toto postavení nepřísluší, zruší Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí v případě, že existuje důvodná pochybnost o zákonnosti napadeného rozhodnutí v příčinné souvislosti s touto vadou řízení.
III. V řízení o kasační stížnosti je třeba vycházet z toho, s kým jako s osobou zúčastněnou na řízení jednal krajský (městský) soud, a to i v případě, že jednal se subjektem, kterému toto postavení nepřísluší.
IV. Ustanovení § 51 odst. 3 správního řádu z roku 2004 umožňuje správním orgánům neprovádět dokazování v situaci, kdy se toto vzhledem k jiné v řízení již zjištěné skutečnosti jeví jako obsoletní, neboť žádosti nemůže být vyhověno. Citované ustanovení však nezbavuje odvolací správní orgán povinnosti vypořádat se se všemi námitkami uvedenými v odvolání (rozkladu).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2010, čj. 7 As 70/2009-190)
Prejudikatura: č. 489/2005 Sb. NSS a č. 1479/2008 Sb. NSS.
Věc: Akciová společnost Potamon GTS proti Ministerstvu životního prostředí, za účasti města Kašperské Hory, o stanovení průzkumného území, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 12. 7. 2007 žádost žalobce o stanovení průzkumného území Kašperské Hory pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, který ministr životního prostředí rozhodnutím ze dne 29. 10. 2007 zamítl.
Rozhodnutí ministra napadl žalobce žalobou u Městského soudu v Praze, který ji rozsudkem ze dne 28. 4. 2009 zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Podle stěžovatele městský soud dospěl k nesprávnému právnímu názoru, že žalovaný neporušil § 89 odst. 2 správního řádu. Veškerá věcná argumentace stěžovatele v rozkladu, žalobě i replikách totiž zůstala jak žalovaným, tak městským soudem zcela bez povšimnutí a vypořádání.
Ve svém vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný uvedl, že pokud je ve správním řízení zjištěna skutečnost, která znemožňuje podané žádosti vyhovět, správní orgán žádost zamítne, bez nutnosti vypořádávat se s dalšími individuálními námitkami žadatele (§ 51 odst. 3 správního řádu). Žalovaný ve svém rozhodnutí jasně uvedl, že důvodem pro zamítnutí žádosti byl rozpor se státní surovinovou politikou a skutečnost, že veřejný zájem
Nahrávám...
Nahrávám...