č. 2465/2012 Sb. NSS; Profesní samospráva: povaha stavovských předpisů; Opatření obecné povahy: negativní vymezení; stavovské předpisy

Návrhem podaným u Nejvyššího správního soudu dne 4. 2. 2011 se navrhovatel domáhal zrušení usnesení odpůrce ze dne 8. 6. 2010, kterým se stanoví vzhled stavovského oděvu advokáta. Podle navrhovatele toto usnesení naplňuje znaky opatření obecné povahy, a je tedy přezkoumatelné podle § 101a s. ř. s. Odpůrce vydal předmětné usnesení jako právnická osoba, která vykonává působnost v oblasti státní správy na úseku advokacie ve vztahu k advokátům. Ačkoli usnesení není označeno jako opatření obecné povahy či rozhodnutí, ukládá povinnosti určité skupině osob, a má tedy materiálně povahu opatření obecné povahy.

Navrhovatel tvrdil, že byl napadeným usnesením zkrácen na svých právech svobodně podnikat a činit, co není zákonem zakázáno. Zároveň nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. V daném případě odpůrce brání navrhovateli a všem členům odpůrce, aby si mohli svobodně vybrat, u kterého subjektu si zakoupí stavovský oděv advokáta (talár), případně si tento nechají zhotovit. Toto právo navrhovatele by mohlo být omezeno pouze zákonem. Pokud odpůrce přikázal navrhovateli, u koho si talár musí objednat, omezil tím právo navrhovatele na volný výběr jeho obchodního partnera.

Navrhovatel odkázal na zákon č. 219/2009 Sb., kterým byla schválena novela zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, s tím, že od 1. 9. 2009 byl doplněn § 17a, který ukládá, že „[v] trestním řízení před soudem, v řízení před Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem je advokát povinen používat stavovský oděv advokáta“, dále v odstavci 2 citovaného ustanovení se uvádí, že „Komora stavovským předpisem stanoví vzhled stavovského oděvu advokáta“. V návaznosti na uvedená ustanovení přijal odpůrce usnesení č. 4/2010 Věstníku, kterým se stanoví vzhled stavovského oděvu advokáta, přitom současně v čl. 2 se konstatuje: „Zhotovení taláru si advokát zajišťuje na své náklady prostřednictvím objednávky u dodavatele stanoveného ČAK.“

Odpůrce se při vydání výše uvedeného usnesení dovolával zmocnění v § 17a zákona o advokacii a dále § 53 odst. 1 písm. h) citovaného zákona, podle kterého „[s]tavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi upravují [...] podrobnosti o právech a povinnostech advokátů, advokátních koncipientů a evropských advokátů, které jsou stanoveny tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55“.

Po schválení napadeného usnesení zveřejnil odpůrce v Bulletinu advokacie č.…