dnes je 29.3.2024

Input:

č. 2819/2013 Sb. NSS; Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví

č. 2819/2013 Sb. NSS
Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí ve správním soudnictví
k § 67 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 109/2006 Sb.*)
k § 70 písm. d) soudního řádu správního
Rozhodnutí o odvolání proti neuznání za osobu zdravotně znevýhodněnou ve smyslu § 67 odst. 2 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, není vyloučeno ze soudního přezkumu podle § 70 písm. d) s. ř. s.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2013, čj. 6 Ads 109/2009-114)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 82/2013 Sb.
Věc: Vladimíra P. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou, o kasační stížnosti žalovaného.

Rozhodnutím Úřadu práce v Olomouci ze dne 10. 9. 2007 nebyla žalobkyně uznána osobou zdravotně znevýhodněnou ve smyslu § 67 odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 20. 3. 2008.
Rozhodnutí žalovaného zrušil Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 2. 2009, čj. 2 Cad 59/2008-30. Městský soud dospěl k závěru, že posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště Ostrava, o nějž žalovaný opřel své závěry o zdravotním stavu žalobkyně v odvolacím řízení, nebyl úplný a přesvědčivý, složení komise neodpovídalo zákonným požadavkům a žalovaný se navíc s obsahem posudku řádně nevypořádal. Uložil proto správnímu orgánu v dalším řízení vytýkané nedostatky odstranit a ve věci znovu rozhodnout.
V kasační stížnosti žalovaný (stěžovatel) vyjádřil nesouhlas se všemi rozhodovacími důvody rozsudku městského soudu.
Usnesením ze dne 18. 3. 2010, čj. 6 Ads 109/2010-59, postoupil šestý senát Nejvyššího správního soudu věc rozšířenému senátu k posouzení otázky povahy rozhodnutí úřadu práce (resp. stěžovatele) o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou z hlediska přípustnosti přezkumu tohoto rozhodnutí ve správním soudnictví.
Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2010, čj. 4 Ads 168/2009-86, bylo totiž vysloveno, že „rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o neuznání žadatele osobou zdravotně znevýhodněnou, které bylo vydáno podle § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti, představuje úkon správního orgánu, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osoby a který sám o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, a proto je podle § 70 písm. d) s. ř. s. vyloučeno ze soudního přezkoumání“.
Na rozdíl od čtvrtého senátu byl však šestý senát názoru, že takovéto rozhodnutí nemůže být vyloučeno ze soudního přezkumu, neboť rozhodování o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou podle zákona o zaměstnanosti spadá pod právo na zvláštní ochranu v pracovněprávních vztazích osob se zdravotním postižením zakotvené v čl. 29 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), navíc zamítavé rozhodnutí vytváří překážku pro výkon povolání či zaměstnání, neboť brání postiženému vykonávat je za určitých zvýhodněných podmínek. Odepření soudního přezkumu se tak jeví v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny.
Nahrávám...
Nahrávám...