dnes je 19.4.2024

Input:

č. 3214/2015 Sb. NSS; Správní řízení: povaha potvrzení nebo změny závazného stanoviska

č. 3214/2015 Sb. NSS
Správní řízení: povaha potvrzení nebo změny závazného stanoviska
k § 149 odst. 4 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Úkon, kterým nadřízený orgán dotčeného orgánu postupem podle § 149 odst. 4 správního řádu z roku 2004 v rámci odvolacího řízení potvrdí nebo změní závazné stanovisko dotčeného orgánu, je z hlediska obsahu i formy opět závazným stanoviskem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2015, čj. 4 As 241/2014-30)
Prejudikatura: č. 2434/2011 Sb. NSS.
Věc: Ing. Jiří Š. proti Ministerstvu životního prostředí o vydání závazného stanoviska, o kasační stížnosti žalobce.

Ministerstvo životního prostředí závazným stanoviskem ze dne 16. 12. 2009 podle § 79 odst. 3 písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a podle § 149 odst. 4 správního řádu změnilo závazné stanovisko Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory ze dne 14. 7. 2009. Závazným stanoviskem ze dne 14. 7. 2009 byl podle § 12 odst. 2 a § 44 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny žalobci udělen souhlas k umístění stavby rodinného domu v k. ú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou (dále jen „navrhovaná stavba“), za podmínek stanovených v tomto závazném stanovisku. Napadeným závazným stanoviskem žalovaného bylo původní závazné stanovisko ze dne 14.7.2009 změněno tak, že podle § 12 odst. 2 a § 44 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny se souhlas k umístění navrhované stavby dle projektové dokumentace upravené v květnu 2009 neuděluje.
Žalobce podal proti závaznému stanovisku žalovaného žalobu u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, v níž vyjádřil přesvědčení, že toto stanovisko je správním rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Tento závěr podle žalobce potvrzuje rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, čj. 8 As 47/2005-86, č. 1764/2009 Sb. NSS, následně potvrzený rozsudkem téhož soudu ze dne 8. 10. 2009, čj. 4 As 24/2009-205. Se závěrem žalovaného, že navrhovaná stavba nesplňuje zákonné požadavky na ochranu krajinného rázu ve smyslu zákona § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, žalobce nesouhlasil, neboť navrhovaná stavba je navržena v souladu se schváleným územním plánem, plně respektuje veškeré podmínky stanovené ve schválených regulativech pro danou lokalitu, svou velikostí a objemem odpovídá okolním stavbám a svým vzhledem nenarušuje architektonický či krajinný ráz. Žalobce dále poukázal na žalovaným změněné závazné stanovisko Správy chráněné krajinné oblasti Jizerské hory ze dne 14.7. 2009, která shledala, že stavba není svým charakterem v rozporu se základními ochrannými podmínkami CHKO podle § 26 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a nemá nepříznivý dopad na přírodu. Žalobce uzavřel, že žalovaný porušuje zákon o ochraně přírody a krajiny a Listinu základních práv a svobod, neboť žalobce krátí na jeho právech tím, že mu bezdůvodně brání v uplatnění jeho práva realizovat stavbu, neboť závazné stanovisko žalovaného (rozhodnutí) je podkladem pro vydání územního rozhodnutí a následně stavebního povolení.
Krajský soud usnesením ze dne 30.3.2010, čj. 59 A 8/2010-24, věc s ohledem na místo sídla žalovaného postoupil Městskému soudu v Praze,
Nahrávám...
Nahrávám...