č. 3446/2016 Sb. NSS; Právo na informace: bankovní tajemství
č. 3446/2016 Sb. NSS
Právo na informace: bankovní tajemství
k § 49 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance (v textu jen „zákon o ČNB“)
k § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb.
Při vymezení pojmu „bankovní tajemství“ podle § 49 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, není možné v případě odmítnutí žádosti o informace podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, postupovat extenzivně a žádost odmítnout jako celek tehdy, kdy pouze část takto poskytované informace obsahuje bankovní tajemství.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31 3. 2016, čj. 6 A 84/2012-43)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 123/2010 Sb.
Věc: Ludvík M. proti České národní bance o poskytnutí informací.
Žalobce svou žádostí ze dne 26. 1. 2012 požadoval v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím poskytnout informace - podkladové materiály, na jejichž základě se rada ČNB rozhodla vyhovět žádosti vlády o poskytnutí půjčky 1,5 miliardy EUR (zhruba 38 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu. Žalovaná úkonem ze dne 2. 2. 2012 vyzvala žalobce k upřesnění této žádosti, a to jak definuje „podkladové materiály“.
Rozhodnutím ze dne 2. 3. 2012 žalovaná žádost odmítla podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím ve spojení s § 49 zákona o ČNB (správní rozhodnutí I. stupně). V odůvodnění bylo mj. uvedeno, že poskytnutí informace brání úprava v § 49 zákona o ČNB, který je ve vztahu k zákonu o svobodném přístupu k informacím lex specialis. Rozhodování bankovní rady žalované o této půjčce, tj. o podmínkách a umístění jejích devizových rezerv, lze podřadit pod bankovní operaci chráněnou bankovním tajemstvím. Dále je uvedeno, že bankovní tajemství uvedené v § 49 zákona o ČNB je přísnější než obyčejná povinnost mlčenlivosti, která je § 19 zákona o svobodném přístupu k informacím prolamována. Tyto důvody dopadají v obecné rovině rovněž na rozhodování žalované o umístění jejích devizových rezerv, tedy i na poskytnutí půjčky z těchto rezerv, jež představuje integrální součást působnosti žalované, která nemá charakter výkonu veřejné správy - § 35 písm. d) a § 36 písm. a) zákona o ČNB.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, který bankovní rada žalované svým rozhodnutím ze dne 19. 4. 2012 zamítla. V odůvodnění je mj. uvedeno, že se bankovní rada ztotožnila s právním výkladem z rozhodnutí I. stupně ohledně bankovního tajemství a jeho rozsahu. Ztotožnila se s tím, že § 49 zákona o ČNB má povahu speciální právní normy vůči zákonu o svobodném přístupu k informacím. V odůvodnění je zmíněno, že důvod, proč zákon o svobodném přístupu k informacím s ochranou bankovního tajemství výslovně nepočítá, je v tom, že v době přijímání tohoto zákona neexistovala možnost kolize poskytování informací s ochranou bankovního tajemství, neboť komerční banky nebyly povinným subjektem a Česká národní banka byla povinným subjektem pouze v režimu částečné informační povinnosti podle § 2 odst. 2 tohoto zákona, nikoliv v rozsahu její bankovní nebo jiné činnosti, a do § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím byla doplněna až novelou. Ustanovení § 49…
