4.3.2.2
Kamerové systémy v bytových domech a naplnění zásady proporcionality
Mgr. Adriana Kvítková, Mgr. Martina Vítková
NahoruProvozování kamerového systému a střet práv
Provozování kamerového systému, který umožňuje uchovávat záznamy (tzv. kamerový systém se záznamem), je považováno za zpracování osobních údajů a jako takové tedy podléhá pravidlům stanoveným v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně osobních údajů" nebo "Zákon").
Dle zákona o ochraně osobních údajů je zpracování osobních údajů možné provádět pouze se souhlasem subjektů údajů (osob, k nimž se osobní údaje vztahují), bez tohoto souhlasu jen v Zákonem stanovených případech. Je zřejmé, že v bytových domech, které zpravidla čítají desítky jednotek, přičemž se v nich pohybují nejen vlastníci těchto jednotek, ale i členové jejich domácnosti, jiní uživatelé a návštěvníci, je získání souhlasu všech těchto osob velmi nepravděpodobné, ne-li nemožné. Takový souhlas lze navíc kdykoliv odvolat.
Jedním z případů, kdy lze dle Zákona zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu subjektů údajů (tedy také provozovat kamerový systém se záznamem), je situace, kdy je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce osobních údajů, příjemce těchto údajů nebo jiné dotčené osoby. Při každém takovém zpracování je však třeba, jak zákonodárce jedním dechem dodává, dbát na to, aby zpracování osobních údajů nebylo v rozporu s právem subjektů údajů na ochranu jejich soukromého a osobního života, a aby tedy nedocházelo k nadměrnému zasahování do práva na soukromí.
Práva a oprávněné zájmy správce nebo jiné dotčené osoby (v tomto případě zejména právo vlastnit majetek a s ním související právo na ochranu tohoto vlastnictví, případně právo na život zahrnující i ochranu zdraví) a právo na ochranu soukromí tedy v tomto případě stojí vedle sebe. Jedno před druhým může být upřednostněno či jinak omezeno pouze tehdy, je-li naplněna tzv. zásada proporcionality (přiměřenosti).
Tato zásada spočívá ve vzájemném poměřování obou práv s cílem zajistit, aby došlo jen k takovému omezení práv, které je nutné a které lze zároveň spravedlivě požadovat, tak, aby byl ještě naplněn účel omezení.
NahoruPromítnutí zásady proporcionality do praxe
V souvislosti s instalací a provozováním kamerových systémů v bytových domech se zásada proporcionality a vzájemného poměřování práv uplatňuje v několika rovinách.
Úvaha nad tím, zda může právo na ochranu života, zdraví a majetku převážit nad právem na ochranu soukromí by se měla promítat již do procesu rozhodování o tom, zda je na místě pořídit kamerový systém. V této fázi bude třeba přihlížet k tomu, zda je instalace kamerového systému nezbytná, a to vzhledem k objektivním skutečnostem, jako je problémovost lokality, v níž se bytový dům nachází, či dosavadní zkušenost s krádežemi a vandalismem v domě a jeho bezprostředním okolí.
Dospějí-li úvahy k závěru, že využití kamerového systému je v daném případě nutné, musí být přijata i taková opatření, která zabezpečí dostatečnou ochranu soukromí obyvatel domu a jiných osob, které se v prostorách bytového domu pohybují.
Tato opatření spočívají především ve vymezení prostor bytového domu, které mají být kamerovým systémem monitorovány, nastavení přesného záběru jednotlivých kamer, stanovení režimu pořizování záznamu, a rovněž ve zvážení jiných možností zabezpečení ochrany práv a zájmů osob.
Pokud jde o sledované prostory, mělo by být vzato v potaz, zda-li jsou tyto prostory obvykle průchozí nebo jsou pouze příležitostně navštěvovány, anebo zda slouží jako bezprostřední přístup k jednotkám, v nichž mají obyvatelé domu nárok na nejvyšší míru soukromí.
Ačkoliv je vnímání "soukromého prostoru"…
