dnes je 7.10.2022

Input:

Nález 191/2007 SbNU, sv. 47, K výkladu pojmu globální zajištění celního dluhu (globální celní záruka)

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 191

IV. ÚS 624/06

K výkladu pojmu globální zajištění celního dluhu (globální celní záruka)

Přístup státu vedoucí k zajištění prostředků státního rozpočtu není možné akceptovat, pokud je s jeho aplikací spojeno nepřiměřené omezení poskytovatele celní záruky. Výklad globální celní záruky, ke kterému dospěl Nejvyšší správní soud v rozhodnutí, jímž věc vrátil zpět a současně závazně stanovil následný postup, byl v rozporu s čl. 2 odst.2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Tím stěžovatelku zkrátil v právu vlastnickém (čl. 11 odst. 1 Listiny), neboť byla přinucena zaplatit z ručení vyšší částku, než jakou mohla při vystavení záruky očekávat, a to i vzhledem k tehdejší praxi a tehdy platným právním předpisům.

Nejvyšší správní soud, stejně jako celní orgány, tedy při své činnosti provedl extenzivní výklad celního zákona. Tím došlo k nepředvídatelné kumulaci z hlediska množství dotčených případů i z hlediska doby, kdy došlo k sepsání záruční listiny, kterou stěžovatelka nemohla ovlivnit. Jako nepřijatelná se rovněž jeví separace jednotlivých případů, která vedla k samostatnému posouzení a následně i samostatnému uplatnění záruky, kdy v daném případě byla provedena opakovaná aplikace celní záruky současně v jednom dni v 55 případech.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 13. listopadu 2007 sp. zn. IV. ÚS 624/06 ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti Komerční banka, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2006 č. j. 11 Ca 111/2006-79, jímž byla zamítnuta správní žaloba, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení rozhodnutí celních orgánů, jimiž jí byla stanovena povinnost zaplatit celní dluh z titulu globální celní záruky.

Výrok

I. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2006 č.j. 11 Ca 111/2006-79 bylo porušeno základní právo stěžovatelky vlastnit majetek, garantované čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

II. Uvedený rozsudek se proto ruší.

III. V ostatním se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

I.

1. Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo narušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny. Dále měla být zkrácena v právu vlastnit majetek, zaručeném v čl. 11 Listiny, kdy jí měl být vyměřen celní dluh, čili daň a poplatek ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny, bez zákonného důvodu.

2. Celní úřad Beroun vydal dne 15. dubna 2004 celkem 55 rozhodnutí (č. j. R/400009/2004-R/400063/2004), kterými stěžovatelce uložil zaplatit částku v celkové výši 12 499 645 Kč. Celní ředitelství Praha (dále též jen „celní ředitelství“) rozhodlo dne 25. února 2005 o opravném prostředku stěžovatelky proti všem rozhodnutím

Nahrávám...
Nahrávám...