dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 89/2006 SbNU, sv. 41, K podání opatřenému elektronickým podpisem; K výkladu § 22 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 41, nález č. 89

IV. ÚS 319/05

K podání opatřenému elektronickým podpisem
K výkladu § 22 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

Povinnost stěžovatele uvedená v § 42 odst. 3 občanského soudního řádu, tedy písemně doplnit své elektronické podání do tří dnů, se nevztahuje na podání v elektronické podobě, jestliže je k němu připojen uznávaný elektronický podpis dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č.227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.

Zákaz obcházení zákona ve vztahu k danému případu má základ v čl. 11 odst. 3 větě druhé Listiny základních práv a svobod, ve kterém je stanoveno, že vlastnictví „Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými zájmy.“.

V posuzovaném případě uzavření kupní smlouvy samo o sobě zákonu neodporovalo. Převodem nemovitosti však žalovaný fakticky zabránil soudu rozhodnout o převodu vlastnického práva dle § 22 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, neboť nový vlastník nemovitosti postrádá ve věci pasivní legitimaci. Žalobce zneužil svého vlastnického práva k negaci institutu převodu vlastnického práva zakotveného v § 22 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čímž bylo stěžovatelům znemožněno úspěšně uplatnit u soudu zákonem zaručené právo.

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické - ze dne 24. dubna 2006 sp. zn. IV. ÚS 319/05 ve věci ústavní stížnosti A. K. a O. K. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2005 č. j. 28 Cdo 340/2005-80, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2004 č. j. 15 Co 19/2003-68 a rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 3. 12. 2002 č. j. 7 C 2/2002-48, jimiž byla zamítnuta žaloba stěžovatelů proti vedlejšímu účastníkovi, Zemědělskému družstvu N., v likvidaci, kterou se stěžovatelé domáhali převodu zemědělské stavby do svého vlastnictví.

Výrok

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 3. 2005 č. j. 28 Cdo 340/2005-80, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 10. 2004 č. j. 15 Co 19/2003-68 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 3. 12. 2002 č. j. 7 C 2/2002-48 se zrušují.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 3. 6. 2005 v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem doplněným o kvalifikovaný certifikát vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb se stěžovatelé domáhají zrušení shora uvedených rozhodnutí, neboť mají za to, že jimi bylo porušeno jejich právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), dále právo na rovné zacházení zaručené čl. 1 a čl. 3

Nahrávám...
Nahrávám...