30.2
Širší souvislosti whistleblowingu
JUDr. Pavel Koukal
Whistleblowing má v celkovém kontextu organizací veřejné i soukromé sféry své širší souvislosti, které pak mají význam pro formy, způsoby a postupy jeho uplatňování a prosazování.
Ve vztahu k orgánům veřejné moci a jejich činnosti přitom byl whistleblowing dosud chápán zejména jako systémové protikorupční opatření, které je zde nejen součástí etických kodexů zaměstnanců veřejné správy, ale jež je i výslovně upraveno právními předpisy o státní službě a o pracovním poměru zaměstnanců samosprávy. V tomto kontextu poté k tomu přistupují ve veřejném sektoru v rámci využívání whistleblowingu i specifické externí komunikační kanály, jako jsou např. různé formy "protikorupčních linek", které jsou primárně určeny k podávání oznámení ze strany třetích osob, tj. občanů a případně i právnických osob, a nikoliv ze strany pracovníků příslušného úřadu.
Platí přitom, že v oblasti veřejné správy již několik let platí zvláštní právní úprava určité formy whistleblowingu pro zaměstnance ve státní službě, která je představována nařízením vlády č. 145/2015 Sb., o opatřeních souvisejících s oznamováním podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu.
Naproti tomu dosud v České republice neexistuje obecná právní úprava whistleblowingu pro organizace v soukromé sféře, s výjimkou vybraných finančních…