2.2
Vymezení věcné působnosti zákona o ochraně oznamovatelů
JUDr. Pavel Koukal
§ 2 odst. 1 ZOCH
(1) Oznámení obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti a které:
a) má znaky trestného činu,
b) porušuje tento zákon, nebo
c) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:
1. finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
2. daně z příjmů právnických osob,
3. předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
4. ochrany spotřebitele,
5. souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
6. bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
7. ochrany životního prostředí,
8. bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
9. radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
10. hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
11. ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
12. ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
13. ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
14. fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.
Na předmět úpravy zákona o ochraně oznamovatelů navazuje v ustanovení § 2 ZOCH vymezení věcné a osobní působnosti zákona, a to v rámci širší právní úpravy oznámení a některých podmínek ochrany oznamovatele.
Do věcné působnosti zákona tak spadají podle § 2 odst. 1 ZOCH oznámení obsahující informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti, a které:
-
má znaky trestného činu;
-
má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč;
-
porušuje tento zákon nebo
-
porušuje jiný (vnitrostátní) právní předpis nebo předpis Evropské unie v některé z oblastí upravených v bodech 1 až 14 § 2 odst. 1 písm. c) ZOCH.
K tomuto vymezení věcné působnosti zákona a současně i oznámení podle tohoto zákona je třeba doplnit, že sama směrnice omezuje svou věcnou působnost pouze na oznámení o porušení práva Unie spadajícího do některé z oblastí působnosti vybraných unijních předpisů, na jejichž ochranu a prosazování je kladen zvýšený veřejný zájem a jež jsou taxativně vypočteny v čl. 2 odst. 1 směrnice.
Cílem směrnice v tomto směru bylo vytvoření jednotného právního základu pro účinnější prosazování práva Unie ve vybraných konkrétních oblastech společné politiky a aktů, kdy porušení práva Unie může vážně poškodit veřejný zájem, a to prostřednictvím účinné ochrany oznamovatelů, která může být dosažena pouze stanovením společných minimálních norem pro harmonizaci.
V ustanovení čl. 2 odst. 2 přitom ale směrnice stanoví, že tímto vymezením není dotčena pravomoc členských států případně rozšířit ochranu podle vnitrostátního práva na oblasti nebo jednání, jež neupravuje odst. 1. To znamená, že členské státy mohly v rámci transpozice požadavků směrnice do svého vnitrostátního práva rozšířit věcnou působnost oznamování protiprávního jednání i velmi výrazně, k čemuž nakonec došlo i v případě českého zákona.
Věcná působnost zákona se tak vztahuje nejen na porušení vnitrostátních a unijních právních předpisů ve stanovených oblastech zvýšeného veřejného zájmu (které jsou vypočteny v bodech 1 až 14 § 2 odst. 1 ZOCH), ale současně i na všechna oznámení o protiprávním jednání, která mají znaky trestného činu nebo přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč.
V těchto případech je přitom podstatné, že předmětné oznamované jednání nemusí spadat do…
