dnes je 11.11.2024

Input:

č. 1467/2008 Sb. NSS, Diskriminace spotřebitele: platba v hotovosti a platba stravenkami

č. 1467/2008 Sb. NSS
Diskriminace spotřebitele: platba v hotovosti a platba stravenkami
k § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 104/1995 Sb.
Rozdílný režim pro platbu v hotovosti a platbu stravenkami při nákupu potravin nezakládá diskriminaci spotřebitele, neboť se nejedná o srovnatelné platební prostředky a srovnatelné transakce. Diskriminací spotřebitele podle § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je třeba rozumět takové obchodní praktiky, které při srovnatelných transakcích nedůvodně znevýhodňují některé spotřebitele před jinými.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2007, čj. 3 As 49/2007-43)
Prejudikatura: srov. č. 956/2006 Sb. NSS.
Věc: Štefan Ch. proti České obchodní inspekci o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalované.

Rozhodnutím ze dne 14. 8. 2006 zamítl ústřední ředitel žalované odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele inspektorátu České obchodní inspekce Jihomoravského a Zlínského kraje ze dne 30. 5. 2006 a toto rozhodnutí potvrdil. Správní orgán I. stupně uložil uvedeným rozhodnutím žalobci pokutu ve výši 30 000 Kč za porušení § 6 zákona o ochraně spotřebitele. Pochybení se měl žalobce dopustit tím, že ve dnech 25.10. a 16.11. 2005 v provozovně Supermarket - diskontní prodej, Masarykovo nám. 36 v Kyjově, požadoval po spotřebitelích platících stravenkami navíc poplatek ve výši 4 % z celkové částky nákupu, čímž docházelo ke znevýhodnění skupiny spotřebitelů, kteří při placení používají stravovací poukázky, tj. k diskriminaci těchto spotřebitelů. Žalovaná dospěla po přezkoumání rozhodnutí k závěru, že skutečnost, že žalobce v rozporu s dobrými mravy diskriminoval skupinu spotřebitelů platících stravovacími poukázkami, byla správním orgánem I. stupně řádně zdokumentována v sepsaném kontrolním protokolu ze dne 25. 10. 2005 a 16. 11. 2005. Podle žalované se jedná o znevážení rovnosti a popírání a omezování práv navzájem si rovných subjektů. V případě spotřebitelů je zapotřebí vycházet z jejich totožného postavení. Žádný z nich by proto neměl být zvýhodňován či znevýhodňován na úkor druhých. Samotný zákaz diskriminace spotřebitele má za účel odstranit praktiky zvýhodňující některé spotřebitele před jinými. Žalovaná vycházela dále ze stanoviska Ministerstva financí, podle něhož jsou „stravenky“ svým věcným určením poukázkou na nákup jednoho hlavního jídla v průběhu pracovní směny v provozovnách veřejného stravování (případně i k nákupu potravinářských výrobků v maloobchodní síti) a v obchodním styku zastupují hotové peníze. Toto stanovisko je pak rozdílné od platební karty v tom, že tato je podle zákona o bankách elektronickým platebním prostředkem. Na základě podnětu spotřebitele provedl správní orgán I. stupně ve dnech 25. 10. 2005 a 16. 11. 2005 v provozovně žalobce v Kyjově šetření, při němž bylo zjištěno a prokázáno, že pro spotřebitele platící stravovacími poukázkami je jako manipulační poplatek požadována přirážka 4 % k prodejní ceně zboží. Tímto jednáním je skupina spotřebitelů platících poukázkami znevýhodněna před skupinou spotřebitelů platících hotově, přestože poukázky hotové peníze zastupují. Žalovaná uvedla, že
Nahrávám...
Nahrávám...