č. 1707/2008 Sb. NSS, Provoz na pozemních komunikacích: zásada omezené důvěry
č. 1707/2008 Sb. NSS
Provoz na pozemních komunikacích: zásada omezené důvěry
Správní trestání: nutnost úplného zjištění skutkového stavu
k § 22 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 411/2005 Sb.*)
k § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
k § 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
I. Nelze automaticky vinit ze spáchání přestupku dle § 22 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, porušením povinnosti stanovené v § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, řidiče automobilu, který, jakkoli nestandardní chování chodců ve vozovce předvídá a počíná si s maximální opatrností, nemůže již střetu nijak zabránit. Zavinění obviněného ze spáchání přestupku nutno posuzovat také s ohledem na tzv. princip omezené důvěry, podle něhož po účastníkovi silničního provozu nelze spravedlivě požadovat, aby bez dalšího předpokládal veškerá možná porušení pravidel tohoto provozu jinými účastníky, tedy i chodci, v daném případě pohybujícími se na komunikaci s možností výskytu (byť omezeného) motorových vozidel.
II. Příčina dopravní nehody je zásadním skutkovým zjištěním pro zjištění zavinění a rozhodnutí o spáchání přestupku. Není proto bez významu, zda ke střetu s vozidlem došlo vinou neopatrné jízdy řidiče, nebo to byl naopak chodec, který náhle bez rozhlédnutí do vozovky vstoupil.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2008, čj. 5 As 32/2008-51)
Věc: Ing. Veronika G. proti Krajskému úřadu Zlínského kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Dne 9. 7. 2006 na pouti v Luhačovicích upadla poškozená po střetu s osobním automobilem řízeným žalobkyní a zranila se. Poškozená uvedla, že byla projíždějícím vozidlem zachycena zezadu ve chvíli, kdy stála u stánku zády k vozovce. Naproti tomu žalobkyně tvrdila, že poškozená bez rozhlédnutí odstoupila od stánku, otočila se a vstoupila do jízdní dráhy vozidla ve vzdálenosti, kdy již ona nemohla ve střetu zabránit. Městský úřad Luhačovice, odbor dopravy a přestupků, uložil dne 27. 11. 2006 žalobkyni pokutu za porušení § 4 písm. a) zákona o silničním provozu a spáchání přestupku dle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích, protože způsobila dopravní nehodu, při které došlo ke zranění osoby.
Žalovaný dne 21.6. 2007 zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí orgánu I. stupně potvrdil.
Žalobu proti posledně uvedenému rozhodnutí žalovaného zamítl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 1. 2008. Dle něj není rozhodující, zda kontaktu chodkyně s vozidlem předcházel její pohyb směrem do vozovky, či nikoliv, stejně tak není rozhodující závažnost a charakter zranění.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, podle níž všechny orgány, které v její věci rozhodovaly, pominuly zásadní skutkové okolnosti, nedokázaly se vypořádat náležitě se všemi provedenými důkazy, takže skutková podstata, která byla podkladem pro tato rozhodnutí, byla neúplně a neobjektivně zjištěna. Proto i rozhodnutí, která vycházela z takto neúplně a neobjektivně zjištěného skutkového stavu, nelze považovat za zákonná.
Nejvyšší správní…