č. 1992/2010 Sb. NSS, Kompetenční spory: rozhodnutí o vrácení „volací jistiny“
č. 1992/2010 Sb. NSS
Kompetenční spory: rozhodnutí o vrácení „volací jistiny“
k § 108 a § 129 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
Domáhá-li se telefonní účastník na poskytovateli telekomunikačních služeb vrácení tzv. volací jistiny, náleží z toho vzniklý spor rozhodnout správnímu orgánu (zde Českému telekomunikačnímu úřadu podle § 108 a § 129 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích). Složení tzv. volací jistiny je institutem sloužícím k náhradnímu splnění povinnosti uhradit cenu za telefonní hovory, tedy institutem úzce souvisícím s povinnostmi uloženými podle zákona o elektronických komunikacích. O těchto povinnostech náleží rozhodovat podle zmíněné právní úpravy správnímu orgánu.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 68/2009-7)
Věc: Spor o pravomoc mezi Českým telekomunikačním úřadem a Obvodním soudem pro Prahu 10, za účasti Ing. Jiřího V. (žalobce) a akciové společnosti Vodafone Czech Republic (žalovaná), o zaplacení částky 851 Kč s příslušenstvím.
Návrhem doručeným dne 29. 6. 2009 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon č. 131/2002 Sb.“), se Český telekomunikační úřad domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 10 ve věci žaloby vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 14 C 344/2006 týkající se zaplacení 851 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobce uzavřel se žalovanou dne 2. 6. 2006 smlouvu, na jejímž základě mu bylo přiděleno telefonní číslo. Součástí smlouvy byly Všeobecné podmínky. Současně složil na účet žalované jistinu ve výši 1 000 Kč. Dne 6. 6. 2006 došlo k ukončení poskytování paušálních služeb na telefonním čísle, žalobce proto dne 9. 6. 2006 požádal o vrácení volací jistiny. Žalovaný od jistiny odečetl 149 Kč na úhradu vyúčtování za období 4. 6. 2006 do 3. 7. 2006. Protože dle tvrzení žalobce žalovaný nevrátil zbývající část volací jistiny ve výši 851 Kč ve lhůtě stanovené Všeobecnými podmínkami, podal žalobce dne 8. 8. 2006 žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 10.
Obvodní soud usnesením ze dne 30. 6. 2008, čj. 14 C 344/2006-53, řízení zastavil a věc postoupil Českému telekomunikačnímu úřadu. Dle obvodního soudu je telefonní služba telekomunikační službou a povinnost placení úhrad a poplatků za ní je účastníkům uložena telekomunikačním zákonem, který rozhodování o nich vyjímá z pravomoci soudu. V daném sporu proto není dána jedna ze základních podmínek řízení, a sice pravomoc soudu, k jejímuž nedostatku je nutno přihlížet kdykoli za řízení.
S názorem obvodního soudu se Český telekomunikační úřad neztotožnil, a proto podal zvláštnímu senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že pravomoc Českého telekomunikačního úřadu je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací,…
