č. 2165/2011 Sb. NSS, Svobodný přístup k informacím: poskytování informací držitelem povolení podle atomového zákona
č. 2165/2011 Sb. NSS
Svobodný přístup k informacím: poskytování informací držitelem povolení podle atomového zákona
k § 9 odst. 1 a § 17 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
k § 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákonů č. 101/2000 Sb., č. 39/2001 Sb. a č. 61/2006 Sb.
Držitel povolení podle § 9 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), který je zároveň povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytuje v režimu zákona č. 106/1999 Sb. i informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, jejichž poskytnutí mu ukládá § 17 odst. 1 písm. k) atomového zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2010, čj. 2 Ans 7/2010-175)
Prejudikatura: č. 1688/2008 Sb. NSS, č. 1972/2010 Sb. NSS a č. 2062/2010 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 10/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 260/06).
Věc: Občanské sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín proti akciové společnosti ČEZ o poskytnutí informace, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce dne 12. 7. 2006 požádal s odkazem na § 17 odst. 1 atomového zákona žalovaného o poskytnutí kompletní technické a technologické dokumentace vsázek paliva používaného od začátku provozu obou bloků (tzv. pasporty paliva) a analýzy vhodnosti paliva VVANTAGE 6 firmy Westinghouse pro reaktor VVER 1000 na jaderné elektrárně Temelín.
Žalovaný tyto informace odmítl poskytnout s odkazem na skutečnost, že žalobce nepožadoval informace, jak mu umožňuje § 17 odst. 1 atomového zákona, nýbrž dokumenty, které podléhaly obchodnímu tajemství. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž nebylo žalovaným rozhodnuto.
Žalobce se proto žalobou domáhal, aby Městský soud v Praze rozhodl, že žalovaný je povinen vydat rozhodnutí o jeho odvolání ve věci žádosti o poskytnutí předmětné informace, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Tuto žalobu městský soud usnesením ze dne 7. 4. 2009 odmítl, jelikož dospěl k závěru, že žaloba je nepřípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal opravný prostředek, jímž v tomto případě byla stížnost ke Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost na nedodržování atomového zákona.
Proti tomuto usnesení podal žalobce (stěžovatel) svou první kasační stížnost, jíž zdejší soud vyhověl svým rozsudkem ze dne 6. 10. 2009, čj. 2 Ans 4/2009-93, č. 1972/2010 Sb. NSS, v němž zejména konstatoval, že „relevantní pojmové znaky žalovaného ČEZ, a. s., (způsob vzniku, osoba zřizovatele, vytváření orgánů, státní dohled, veřejný účel) převažují ve prospěch podražení tohoto subjektu mezi ,veřejné instituce' ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.“. Žalovaného je tedy nutno pokládat za povinnou osobu ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím a žalobu směřující proti jeho nečinnosti jako povinné osoby je třeba věcně projednat.
Vázán tímto právním názorem zdejšího soudu vydal městský soud zamítavý rozsudek ze dne 26. 1. 2010. Podle tohoto rozsudku nežádal stěžovatel o…
