dnes je 7.10.2022

Input:

č. 226/2004 Sb. NSS; Právo na informace: poskytování informací ústavními činiteli

č. 226/2004 Sb. NSS
Právo na informace: poskytování informací ústavními činiteli
k § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb. k § 12 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu
Žádá-li senátor ministra o poskytnutí informací a vysvětlení potřebných pro výkon své funkce podle § 12 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, nevystupuje v tomto vztahu ministr jako vedoucí ústředního orgánu státní správy, který poskytuje informace o činnosti vztahující se k působnosti ministerstva, nýbrž jako člen vlády (ústavní činitel). V této situaci není ministr povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2003, čj. 5 A 159/2002-49)
Věc:  Bohuslav V. proti Ministerstvu spravedlnosti o poskytnutí informace.

Ministerstvo spravedlnosti - Oddělení tiskové a pro styk s veřejností rozhodnutím ze dne 31. 7. 2000 zamítlo žádost žalobce o poskytnutí informace, kterou představovala fotokopie dopisu, který ministr spravedlnosti adresoval senátoru Ing. Janu F. Toto rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti napadl žalobce rozkladem. Ministr spravedlnosti žalobou naříkaným rozhodnutím ze dne 22. 8. 2000 rozklad zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
Žalobce ve svých námitkách především považoval tvrzení žalovaného, jímž odůvodnil neposkytnutí informace, že ve shora popsané věci se jednalo o korespondenci ústavních činitelů, za absurdní. Dovozoval, že ani ústavní činitel si nemůže o občanu vést korespondenci a písemnosti za účelem podpory represí a upírání základních občanských a ústavních práv občana.
Nejvyšší správní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud v souzené věci vycházel především z čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, podle něhož jsou státní orgány a orgány územní samosprávy povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. jsou povinnými ty subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Působnost Ministerstva spravedlnosti vymezuje zejména ustanovení § 11 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, a to tak, že ministerstvo je ústřední orgán státní správy pro soudy a státní zastupitelství, vystavuje právní posudky k úvěrovým a garančním dohodám, v nichž je smluvní stranou Česká republika, je ústředním orgánem státní správy pro vězeňství a pro probaci a mediaci a zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a koordinuje provádění rozhodnutí příslušných mezinárodních
Nahrávám...
Nahrávám...