dnes je 5.3.2024

Input:

č. 2452/2012 Sb. NSS; Správní řízení: zastoupení účastníka řízení zmocněncem ze zahraničí

č. 2452/2012 Sb. NSS
Správní řízení: zastoupení účastníka řízení zmocněncem ze zahraničí
k § 33 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Zastoupení účastníka řízení zmocněncem ze zahraničí je přípustné, neboť každý má právo zvolit si zástupce pro řízení podle své volné úvahy, nehledě na státní příslušnost či místo trvalého pobytu zmocněnce (§ 33 odst. 1 správního řádu z roku 2004). Pouze ve výjimečných případech, zjistí-li správní orgán, že v konkrétním případě došlo ke zneužití práva na zastoupení, není povinen přiznat takovému zastoupení účinky.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2011, čj. 1 As 27/2011-81)
Prejudikatura: č. 845/2006 Sb. NSS, č. 869/2006 Sb. NSS a č. 2099/2010 Sb. NSS; č. 2/2009 Sb. NS; nálezy Ústavního soudu č. 171/2005 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 643/04) a č. 87/1996 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 83/96); č. 10432/1933 Boh. A.
Věc: Kryštof H. proti Krajskému úřadu Libereckého kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobce.

Rozhodnutím Magistrátu města Liberce, odboru dopravy, ze dne 30. 3. 2010 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, neboť svým jednáním porušil § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, za což mu byla uložena pokuta ve výši 35 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 16 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí. Výše uvedeného přestupku se žalobce dopustil tím, že (1) dne 25. 2. 2009 kolem 13:35 hod. řídil v Liberci po ulici Rumjancevova osobní motorové vozidlo Renault, ačkoliv nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, (2) dne 9. 9. 2009 kolem 15:05 hod. řídil v Liberci po ulici Puškinova osobní motorové vozidlo Rover bez příslušného řidičského oprávnění a (3) dne 21. 10. 2009 ve 12:45 hod v Liberci z ulice Puškinova do ulice Minkovické řídil osobní motorové vozidlo Rover bez příslušného řidičského oprávnění.
K odvolání žalobce žalovaný rozhodnutím ze dne 30. 4. 2010 potvrdil napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně v plném rozsahu a odvolání zamítl.
Proti citovanému rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci; ten rozsudkem ze dne 1.11.2010 žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rámci jednoroční prekluzivní lhůty v souladu s § 20 zákona o přestupcích. Dále konstatoval, že žalovaný nepochybil ve své základní úvaze o tom, proč v dané věci neakceptoval zastoupení žalobce zmocněncem žijícím v Kuvajtu. Na druhé straně ovšem upozornil, že pokud správní orgán neakceptuje zastupování účastníka řízení zvoleným zmocněncem, musí být o této skutečnosti účastník vyrozuměn před vydáním konečného rozhodnutí ve věci. V daném případě však uvedeným pochybením žalovaného nemohl být reálně ovlivněn výsledek řízení.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž namítal, že krajský soud nesprávně posoudil, že neakceptování zástupce z Kuvajtu správním orgánem nebylo v rozporu se zákonem. Institut zastoupení je jedním
Nahrávám...
Nahrávám...