dnes je 18.4.2024

Input:

č. 2462/2012 Sb. NSS; Svobodný přístup k informacím: poskytnutí informací z dozorového spisu státního zástupce

č. 2462/2012 Sb. NSS
Svobodný přístup k informacím: poskytnutí informací z dozorového spisu státního zástupce
k § 4 odst. 1 soudního řádu správního
k § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákonů č. 39/2001 Sb. a č. 61/2006 Sb.
Rozhodnutí státního zastupitelství o žádosti o poskytnutí informací z dozorového spisu státního zástupce podléhá přezkumu ve správním soudnictví (§ 4 odst. 1 s. ř. s.).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2011, čj. 2 As 93/2011-79)
Prejudikatura: č. 1407/2007 Sb. NSS, č. 1586/2008 Sb. NSS a č. 2241/2011 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 232/2011 Sb. č. 41/2004 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 573/02) a usnesení č. 17/2005 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 54/05).
Věc: Robert K. proti Nejvyššímu státnímu zastupitelství o poskytnutí informace, o kasační stížnosti žalobce.

Žalobce písemně požádal Vrchní státní zastupitelství v Praze o poskytnutí informací - zpřístupnění spisového přehledu z dozorového spisu vedeného v jeho trestní věci -a o sdělení informací o veškerých případech, kdy Vrchní státní zastupitelství v Praze poskytlo informace z tohoto spisu osobám odlišným od svých zaměstnanců. Vrchní státní zastupitelství vydalo dne 17. 8. 2010 rozhodnutí, kterým žádost žalobce o poskytnutí informací odmítlo dle § 15 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 6 zákona o svobodném přístupu k informacím.
Následně žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 10. 2010 zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství dle § 16 odst. 3 a § 20 odst. 4 písm. b) citovaného zákona.
Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji usnesením ze dne 11. 5. 2011 odmítl z důvodu nesplnění jiné podmínky v řízení v podobě neexistence rozhodnutí vydaného správním orgánem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a vzhledem k neodstranitelnosti tohoto nedostatku. Krajský soud dospěl k závěru, že postupy státního zastupitelství týkající se konkrétního trestního řízení nepodléhají přezkumné pravomoci správních soudů, ale podléhají institutům trestního řádu; konkrétně nahlížení do spisu je upraveno v § 65 trestního řádu. Podle názoru krajského soudu zde totiž státní zastupitelství nevystupuje jako správní orgán ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale jako nezávislý a nestranný státní orgán.
Žalobce (stěžovatel) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, v níž uvedl, že odmítnutím jeho žalobního návrhu došlo k odepření spravedlnosti; napadené usnesení je totiž v přímém rozporu s čl. 2 odst. 2, resp. čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
V případě aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím je v každém konkrétním případě nutno zjišťovat a rozlišovat, jaké je klíčové cílové směřování žádosti o informace, což v tomto případě krajský soud neučinil. Žádost stěžovatele směřovala k občanské kontrole zákonnosti činnosti dozorujícího státního zastupitelství v případě, kdy k okamžiku podání žádosti o informace již bylo trestní řízení pravomocně skončeno.
Stěžovatel měl v předmětném trestním řízení procesní postavení; to však není z hlediska věcné příslušnosti
Nahrávám...
Nahrávám...