č. 2725/23013 Sb. NSS, Řízení před soudem: ochrana práv třetích osob proti souhlasu stavebního úřadu
č. 2725/23013 Sb. NSS
Řízení před soudem: ochrana práv třetích osob proti souhlasu stavebního úřadu
k § 96, § 106, § 122 a § 127 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
k § 158 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 34, § 65 a § 82 soudního řádu správního ve znění zákona č. 303/2011 Sb.
I. Souhlasy vydávané dle stavebního zákona z roku 2006, zejména dle § 96, § 106, § 122 a § 127, které stavební úřad výslovně či mlčky činí k ohlášení či oznámení, jsou jinými úkony dle části čtvrté správního řádu z roku 2004. Tyto souhlasy nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 s. ř. s.; soudní ochrana práv třetích osob je zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 s. ř. s.
II. Žadatel o vydání souhlasu či oznamovatel může být v soudním řízení správním, vedeném na základě žaloby třetí osoby napadající tento souhlas, v postavení osoby zúčastněné na řízení dle § 34 s. ř. s.
(Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2012, čj. 2 As 86/2010-76)
Prejudikatura: č. 1814/2009 Sb. NSS a č. 2206/2011 Sb. NSS.
Věc: Jana G. proti Městskému úřadu Kopřivnice o přezkoumání souhlasu s oznámenou změnou v užívání stavby, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalovaný vydal dne 21. 10. 2009 souhlas dle § 127 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 s oznámenou změnou v užívání stavby. Souhlas se týkal objektu bývalé strojovny, přičemž změna v užívání stavby spočívala ve změně z původního účelu užívání na vzorkovnu olejů, maziv, autokosmetiky a příslušenství.
Žalobkyně napadla tento souhlas žalobou u Krajského soudu v Ostravě, přičemž vycházela z toho, že proti němu není možné uplatnit žádný řádný opravný prostředek. V žalobě argumentovala § 4 odst. 1, § 65 odst. 1 a § 82 s. ř. s. Souhlas označila za rozhodnutí po materiální stránce a vytkla žalovanému zejména nedostatky ve zjišťování skutečného stavu věci, procesní pochybení v řízení, porušení práv třetích osob provedenou změnou a nesprávný a nezákonný postup při vydání souhlasu.
Krajský soud žalobu odmítl usnesením ze dne 15. 7. 2010, čj. 22 A 29/2010-37. V odůvodnění mimo jiné odkázal na § 4 odst. 1 písm. a), § 65 odst. 1 a § 65 odst. 2 s. ř. s. s tím, že ze soudního přezkumu jsou vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími ve smyslu § 70 písm. a) s. ř. s. Úkon, jímž byl dán souhlas se změnou v užívání stavby podle § 127 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006, není správním rozhodnutím z materiálního ani z formálního hlediska, a tudíž soudnímu přezkumu nepodléhá.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž namítala, že soud rozhodl v rozporu se zákonem, skutečným stavem věci i s judikaturou správních soudů. Souhlas podle § 127 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006 sice formálně není rozhodnutím a nejsou proti němu přípustné žádné řádné opravné prostředky, ale zasahuje do práv řady subjektů. Vlastník stavby jím získává práva, která předtím neměl, konkrétně v tomto případě mohl v objektu skladovat řadu nebezpečných látek a manipulovat s nimi. Stěžovatelka ani sousedé se k tomu nemohli vyjádřit, souhlas jim nebyl…
