č. 2742/2013 Sb. NSS, Stavební řízení: soulad projektové dokumentace s územním plánem; ochrana práv nabytých v dobré víře
č. 2742/2013 Sb. NSS
Stavební řízení: soulad projektové dokumentace s územním plánem; ochrana práv nabytých v dobré víře
k § 111 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2012
k § 2 odst. 3 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Stavební úřad není ve stavebním řízení oprávněn posuzovat soulad projektové dokumentace s územním plánem, který nabyl účinnosti poté, co v předcházejícím územním řízení bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí (§ 111 stavebního zákona z roku 2006). Takový postup stavebního úřadu by představoval nepřípustný zásah do práv účastníků územního (resp. stavebního) řízení nabytých v dobré víře (§ 2 odst. 3 správního řádu z roku 2004).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2012, čj. 1 As 107/2012-139)
Prejudikatura: č. 1815/2009 Sb. NSS.
Věc: a) Obec Ovesná Lhota, b) Martin K. a c) Miroslav J. proti Krajskému úřadu Kraje Vysočina, za účasti osob zúčastněných na řízení 1) akciové společnosti Agroprodukt plus a 2) Družstva vlastníků Petrovec, o vydání stavebního povolení, o kasační stížnosti žalovaného a osob zúčastněných na řízení.
Městský úřad Světlá nad Sázavou, odbor stavebního úřadu a územního plánování rozhodnutím ze dne 3. 10. 2011 vydal stavební povolení na stavbu Bioplynová stanice Ovesná Lhota na pozemcích v katastrálním území Ovesná Lhota.
Proti stavebnímu povolení podali odvolání žalobci, Hana N. a Václav N. Žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 1. 2012 odvolání dvou posledně jmenovaných osob zamítl jako nepřípustné, zbylá odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 16. 5. 2012, čj. 30 A 19/2012-66, zrušil jak rozhodnutí žalovaného, tak vydané stavební povolení. Krajský soud uvedl, že stěžejní bod soudního přezkumu představuje otázka, zda stavební úřad musí ve stavebním řízení podrobit žádost o vydání stavebního povolení též zkoumání ve směru k platnému územnímu plánu, resp. zda lze vydat stavební povolení jen na základě stále platného územního rozhodnutí, a to i přesto, že se posléze stalo rozporné s platným územním plánem. Z odůvodnění žalovaného rozhodnutí je zřejmé, že žalovaný vycházel při řešení této otázky správně z § 111 stavebního zákona z roku 2006, dle krajského soudu si jej však chybně vyložil. Podle § 111 odst. 1 písm. a) citovaného zákona stavební úřad přezkoumá podanou žádost o vydání stavebního povolení a připojené podklady mimo jiné i z hlediska, zda lze stavbu podle nich provést a ověří zejména, zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Prvoinstanční orgán se touto otázkou nezabýval vůbec, v tomto směru odkázal na výsledky šetření Veřejného ochránce práv. Žalovaný pak dospěl k závěru, že stavební úřad nemá povinnost ověřovat ve stavebním řízení, zda projektová dokumentace připojená k žádosti o stavební povolení je v souladu s územně plánovací dokumentací, bylo-li pro takovou stavbu vydáno územní rozhodnutí.
Krajský soud se s tímto názorem žalovaného neztotožnil. Nejen s odkazem na jazykový,…
