dnes je 27.7.2024

Input:

č. 2852/2013 Sb. NSS, Řízení před soudem: odkladný účinek žaloby

č. 2852/2013 Sb. NSS
Řízení před soudem: odkladný účinek žaloby
k § 73 soudního řádu správního ve znění zákona č. 303/2011 Sb.
k § 100 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
I. Skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu, musí žalobce tvrdit a osvědčit v návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby (§ 73 s. ř. s.). Rozpor přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, má tvrdit a osvědčovat žalovaný.
II. Soud nemůže svým rozhodnutím o návrhu na přiznání odkladného účinku přesáhnout rámec řízení, který je vymezen tím, čeho může žalobce při maximálním úspěchu ve věci dosáhnout. Proto nemůže ani přiznat odkladný účinek žaloby ve vztahu k rozhodnutím vydaným v předchozím řízení, jehož obnova nebyla napadeným rozhodnutím vydaným v řízení o povolení obnovy připuštěna (§ 73 s. ř. s. a § 100 správního řádu z roku 2004).
(Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2013, čj. 45 A 4/2013-29)
Věc: 1) Fedir K. a 2) Tetyana K. proti Ministerstvu pro místní rozvoj o přiznání odkladného účinku.

Městský úřad v Berouně rozhodnutím ze dne 4. 4. 2011 žalobcům nařídil odstranění stavby bazénu a sauny na jejich pozemku v obci Vysoký Újezd (dále jen „rozhodnutí o odstranění stavby“).
Žalobci podali proti rozhodnutí městského úřadu odvolání, které Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutím ze dne 11. 7. 2011 zamítl. Žalobci následně podali žádost o obnovu daného řízení, kterou krajský úřad rovněž zamítl rozhodnutím ze dne 20. 8. 2012 (dále jen „rozhodnutí o zamítnutí obnovy řízení“).
Proti rozhodnutí krajského úřadu o zamítnutí obnovy řízení podali žalobci odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 21. 11.2012.
Žalobci podali proti rozhodnutí žalovaného žalobu, jež doprovodili návrhem na přiznání odkladného účinku, který však nijak blíže neodůvodnili, resp. odkázali na text žaloby, který zmiňuje pouze újmu žalobců plynoucí z rozhodnutí o odstranění stavby.
Žalovaný uvedl, že žalobci nespecifikovali důvody, pro něž by měl být jejich žalobě přiznán odkladný účinek. Podle jeho názoru nejsou splněny zákonné podmínky pro jeho přiznání.
Krajský soud v Praze návrh na přiznání odkladného účinku zamítl.
Z odůvodnění:
Podle novelizovaného § 73 odst. 2 s. ř. s. ve znění od 1. 1. 2012 [s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem“.
Zákon tedy v citovaném ustanovení stanoví celkem tři předpoklady:
1. Výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce znamenaly újmu.
2. Tato újma je pro žalobce nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
3. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nepřezkoumává v mezích žalobních bodů žalobou napadené výroky rozhodnutí, jak to musí činit při rozhodování ve věci samé (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), ale zjišťuje jen existenci
Nahrávám...
Nahrávám...