dnes je 3.2.2023

Input:

č. 2955/2014 Sb. NSS; Správní řízení: lhůty pro zahájení a vydání rozhodnutí v přezkumném řízení; zrušení vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu Státní občanství: osvědčení o státním občanství

č. 2955/2014 Sb. NSS
Správní řízení: lhůty pro zahájení a vydání rozhodnutí v přezkumném řízení; zrušení vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu Státní občanství: osvědčení o státním občanství
k § 96 odst. 1, § 97 odst. 2 a § 156 odst. 2 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Pro vydání usnesení dle § 156 odst. 2 správního řádu z roku 2004, jímž se ruší vyjádření, osvědčení nebo sdělení správního orgánu, které je v rozporu s právními předpisy, neplatí lhůty pro zahájení a vydání rozhodnutí v přezkumném řízení uvedené v § 96 odst. 1 a § 97 odst. 2 citovaného zákona.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2013, čj. 7 A 86/2011-42)
Prejudikatura: č. 2725/2013 Sb. NSS.
Věc: Tomáš Robert V. proti Magistrátu hlavního města Prahy o osvědčení o státním občanství.

Úřad městské části Praha 1, odbor matrik, oddělení státního občanství (správní orgán I. stupně) vydal osvědčení, podle kterého byl žalobce státním občanem České republiky. Následně však zjistil, že osvědčení bylo vydáno v rozporu se zákonem, neboť žalobce sice nabyl narozením po rodičích československé státní občanství, ovšem nestal se k 1. 1. 1969 státním občanem České socialistické republiky. Po zániku československé federace se tak žalobce nestal občanem samostatné České republiky. Proto správní orgán I. stupně osvědčení o státním občanství České republiky zrušil.
Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, ve kterém uvedl, že lhůta pro zrušení správního aktu nebyla dodržena, a vydané rozhodnutí je tedy bez právních účinků.
Odvolání však žalovaný zamítl a v odůvodnění tohoto rozhodnutí mimo jiné konstatoval, že § 156 odst. 2 správního řádu je ustanovením speciálním ve vztahu k obecným ustanovením o lhůtách v přezkumném řízení, která se v tomto případě neuplatní.
Proti posledně uvedenému rozhodnutí podal žalobce žalobu, ve které mimo jiné namítal, že na přezkumné řízení, tedy i na přezkum případné správnosti důvodů pro vydání osvědčení o státním občanství, se vztahují lhůty dle § 96 odst. 1 a § 97 odst. 2 správního řádu. Tyto lhůty v případě přezkumu žalobcova osvědčení nebyly dodrženy. Žalovaný se nezabýval základními zásadami správního řízení s premisou šetření práv získaných v dobré víře, ani prekluzivními lhůtami pro přezkum rozhodnutí.
Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že v daném případě postupoval podle § 156 odst. 2 správního řádu, přičemž toto usnesení lze vydat po celou dobu, po kterou trvají účinky vyjádření, osvědčení nebo sdělení. Ustanovení hlavy IX v části druhé o přezkumném řízení se na tento postup použijí pouze přiměřeně, a nikoliv tedy v plném rozsahu. Ustanovení § 156 odst. 2 správního řádu je třeba považovat za ustanovení speciální, jehož aplikace má přednost před obecným ustanovením o lhůtách v přezkumném řízení. Nebylo by v souladu se smyslem a účelem právní úpravy vázat takovéto přezkumné řízení absolutními lhůtami a současně na straně druhé expressis verbis stanovit, že usnesení o zrušení vyjádření, osvědčení nebo sdělení lze vydat po celou dobu, po kterou trvají účinky těchto
Nahrávám...
Nahrávám...