dnes je 29.2.2024

Input:

č. 2993/2014 Sb. NSS; Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o zajištění (zadržení) zboží

č. 2993/2014 Sb. NSS
Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o zajištění (zadržení) zboží
k § 23 odst. 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákonů č. 104/1995 Sb., č. 356/1999 Sb., č. 245/2000 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 229/2006 Sb. a č. 36/2008 Sb.
Rozhodnutí o zajištění (zadržení) zboží podezřelého z porušování některých práv duševního vlastnictví (§ 23 odst. 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele) je rozhodnutím přezkoumatelným ve správním soudnictví.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2013, čj. 9 As 27/2013-52)
Prejudikatura: č. 1982/2010 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 291/1999 Sb.
Věc: Společnost s ručením omezeným DEICHMANN-OBUV proti Generálnímu ředitelství cel o zajištění zboží, o kasační stížnosti žalobce.

Celní úřad Trutnov (správní orgán I. stupně) provedl dne 24. 2. 2011 v provozovně žalobkyně kontrolu dle § 23 odst. 6 zákona o ochraně spotřebitele. Na základě této kontroly vydal téhož dne rozhodnutí o zajištění zboží žalobkyně (konkrétně 37 párů bot) dle § 1 odst. 1 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních tykajících se dovozu, vývozu, a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o opatřeních“), a dle § 23 odst. 6 zákona o ochraně spotřebitele.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolání, které žalovaný (zde ještě Celní ředitelství v Hradci Králové, které bylo s účinností od 1. 1. 2013 zrušeno § 81 odst. 1 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky) rozhodnutím ze dne 13. 4. 2011 zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Hradci Králové, který žalobu odmítl usnesením ze dne 27. 2. 2013, čj. 30 Af 21/2011-43. Krajský soud vycházel z rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27.10.2009, čj. 2 Afs 186/2006-54, č. 1982/2010 Sb. NSS, podle kterého musí rozhodnutí předběžné povahy kumulativně naplňovat tři podmínky: časovou, věcnou a osobní. Dle posouzení krajského soudu rozhodnutí správního orgánu I. stupně naplnilo všechny tři uvedené podmínky. Rozhodnutí je dočasné, neboť správní orgán I. stupně rozhodl dle § 23 odst. 6 zákona o ochraně spotřebitele, uvedl důvod zajištění výrobků a upozornění, že může být uloženo propadnutí zboží nebo rozhodnuto o jejich zabrání. Dále krajský soud konstatoval, že je mu z úřední činnosti známo, že rozhodnutím ze dne 18. 11. 2011 vydal správní orgán I. stupně „konečné“ rozhodnutí o propadnutí dotčených výrobků a uložení pokuty. Z uvedených skutečností krajský soud dovodil, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně o zajištění výrobků bylo rozhodnutím pouze předběžným, které nepředurčuje definitivní rozhodnutí o právech a povinnostech právnické nebo fyzické osoby.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti tomuto rozsudku kasační stížnost, v níž uvedla, že krajský soud měl žalobu projednat meritorně, a nikoliv ji odmítnout. Stěžovatelka upozornila na nález Ústavního soudu ze dne 3.11.1999, sp. zn. Pl. ÚS 8/99, č. 291/1999 Sb., v němž Ústavní soud vymezil, které znaky musí současně rozhodnutí předběžné povahy splňovat. Namítla, že v daném
Nahrávám...
Nahrávám...