dnes je 12.7.2024

Input:

č. 3394/2016 Sb. NSS, Správní řízení: zastoupení účastníka řízení

č. 3394/2016 Sb. NSS
Správní řízení: zastoupení účastníka řízení
k § 33 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Účastník správního řízení se může dát zastoupit pouze osobou, která je plně svéprávná (§ 33 odst. 1 správního řádu z roku 2004).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2016, čj. 8 As 6/2016-34)
Prejudikatura: č. 2452/2012 Sb. NSS.
Věc: Stanislav M. proti Městskému úřadu Náměšť nad Oslavou o vydání rozhodnutí, o kasační stížnosti žalovaného.

Příkazem ze dne 23. 10. 2014 shledal žalovaný žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 5. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Za přestupek nezastavení vozidla na signál červeným světlem žalovaný uložil žalobci pokutu ve výši 3.000 Kč.
Dne 10. 11. 2014 byl žalovanému doručen odpor proti výše uvedenému příkazu, který jménem žalobce podala tehdy nezletilá Klára Z. K odporu byla přiložena žalobcem nepodepsaná plná moc datovaná dnem 27. 10. 2014. Žalovaný reagoval dopisem ze dne 20. 11. 2014 žalobci i Kláře Z, jímž sdělil, že Klára Z. nemohla vystupovat jako zástupkyně žalobce, protože v době zmocnění nebyla plně svéprávná. Žalovaný proto nepovažoval „odpor“ podaný Klárou Z. za podání ve smyslu § 37 správního řádu. Přípisem doručeným žalovanému dne 28. 11. 2014 žalobce požádal žalovaného, aby odpor podaný Klárou Z. byl uznán jako úkon učiněný jeho zástupcem. Zároveň žalovanému zaslal i podepsaný originál plné moci udělené Kláře Z. a „Souhlas zákonného zástupce“, jímž matka Kláry Z. vyjádřila souhlas, aby její dcera podala odpor v daném přestupkovém řízení. Dopisem žalobci ze dne 12. 1. 2015 žalovaný setrval na svém stanovisku, že žalobce nemohl být v řízení zastoupen osobou, jež nebyla plně svéprávná, proto zastoupení nevzniklo a podaný odpor nelze uznat.
Dne 4. 8. 2015 požádal žalobce Krajský úřad Kraje Vysočina o uplatnění opatření proti nečinnosti. Žalobce měl za to, že podaným odporem byl příkaz zrušen a žalovaný měl následně vést správní řízení a ve věci rozhodnout. Usnesením ze dne 9. 9. 2015 krajský úřad žádosti žalobce nevyhověl.
Žalobce podal dne 19. 10. 2015 žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného u Krajského soudu v Brně. Rozsudkem ze dne 6. 1. 2016, čj. 62 A 183/2015-45, krajský soud žalovanému uložil rozhodnout ve věci ve lhůtě čtyřiceti pěti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalovaný (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností. V ní zpochybnil závěr krajského soudu, že se žalovaný mohl nechat zastoupit ve správním řízení nezletilou osobou a že tato zmocněnkyně za něj mohla podat opravný prostředek. Vzhledem k tomu, že správní řád výslovně neupravuje, zda zmocněncem může být pouze osoba plně svéprávná, je třeba postupovat analogicky podle § 27 odst. 1 o. s. ř, který tuto podmínku stanoví. Nelze naopak postupovat podle § 29 správního řádu, který neupravuje způsobilost být zástupcem účastníka, nýbrž toliko procesní způsobilost účastníků řízení. Plně svéprávným se člověk stává až zletilostí, dříve jen za podmínek stanovených v § 30 odst. 2 občanského zákoníku z roku 2012. Názor krajského soudu, že obviněného z
Nahrávám...
Nahrávám...