č. 3395/2016 Sb. NSS, Správní řízení: oprava údaje v evidenci veřejně přístupných účelových komunikací
č. 3395/2016 Sb. NSS
Správní řízení: oprava údaje v evidenci veřejně přístupných účelových komunikací
Řízení před soudem: ochrana proti rozhodnutí o určení právního vztahu
k § 63 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 186/2006 Sb.
k § 142 a § 156 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
I. Požadavek na změnu údaje v evidenci veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin vedené obcí podle § 63 odst. 1 věty druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je pouhým podnětem k provedení opravy postupem podle § 156 odst. 1 správního řádu z roku 2004. V návaznosti na takovou žádost není důvodu rozhodovat o zastavení řízení, protože jejím podáním žádné správní řízení zahájeno nebylo.
II. Soudní ochrana vlastníka proti zařazení jeho pozemku do evidence veřejně přístupných účelových komunikací, stezek a pěšin podle § 63 odst. 1 věty druhé zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je garantována primárně žalobou proti rozhodnutí silničního správního úřadu ve věci deklarace (ne)existence (veřejně přístupné) účelové komunikace v řízení podle § 142 správního řádu z roku 2004, a teprve subsidiárně žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu, jestliže obec vydané deklaratorní rozhodnutí nerespektuje, popř. nepřichází-li v daném případě podání návrhu podle § 142 citovaného zákona v úvahu.
(Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2016, čj. 46 A 69/2015-62)
Věc: a) Ing. Dušan M. a b) Ing. Milada M. proti Krajskému úřadu Středočeského kraje o výmaz z evidence účelových komunikací.
Usnesením ze dne 22. 12. 2014 zastavil Městský úřad Úvaly (dále jen „městský úřad“) dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu řízení o podnětu žalobců na vyřazení jejich pozemků v obci Úvaly u Prahy z pasportu komunikací v ulici Na Ztraceném Korci. Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný svým rozhodnutím ze dne 5. 5. 2015 zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil.
Žalobci napadli rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Praze. V ní namítali, že s nimi dosud nikdo neprojednal možnost užívání sporných pozemků jako účelové komunikace, jak si vyžaduje ustálená judikatura v případě veřejně přístupných účelových komunikací. Žalovanému dále vytýkali, že se vůbec nevypořádal s textem jejich odvolání,
Žalovaný namítal nepřípustnost žaloby. Konstatoval, že veřejně přístupná účelová komunikace vzniká přímo ze zákona, a pokud je veden seznam těchto komunikací, ať již z důvodů evidenčních či jiných, není tím založeno, změněno, zrušeno či závazně deklarováno právo či povinnost žalobců. Poukázal též na § 63 odst. 1 větu druhou zákona o ochraně přírody a krajiny, podle níž obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti. Zmínil též § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, z něhož plyne, že vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace má povinnost vést evidenci jím vlastněných pozemních komunikací, přičemž vlastníkem místních komunikací je ze zákona obec. Podotkl nicméně, že v seznamu komunikací obce jsou sporné pozemky vedeny jako účelová komunikace. Na…
