č. 3494/2016 Sb. NSS, Pobyt cizinců: prominutí zmeškání lhůty
č. 3494/2016 Sb. NSS
Pobyt cizinců: prominutí zmeškání lhůty
k § 41 odst. 2 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 67 odst. 8 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 17. 12. 2015 (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
Nesplnění podmínky podání žádosti o trvalý pobyt ve lhůtě dvou měsíců od pravomocného ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze cizinci prominout též na základě žádosti o prominutí zmeškání úkonu podle § 41 odst. 2 správního řádu. Prominutí zmeškání lhůty podle § 67 odst. 8 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, má odlišný účel, a proto se nejedná o speciální úpravu vylučující použití § 41 odst. 2 správního řádu.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2016, čj. 10 A 144/2013-39)
Prejudikatura: č. 2095/2010 Sb. NSS.
Věc: Salim J. proti Ministerstvu vnitra, Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o žádosti o povolení k trvalému pobytu, o žalobě žalobce.
Žalobce podal dne 22. 9. 2010 žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 67 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, se kterou spojil i žádost o prominutí zmeškání lhůty s odůvodněním, že jeho zákonná zástupkyně kvůli jazykové bariéře měla za to, že rozsudek, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, nabyl právní moci dne 25. 8. 2010, a nikoliv dne 15. 7. 2010. Datum 25. 8. 2010 ve skutečnosti označovalo pouze den vyznačení právní moci.
Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (správní orgán I. stupně), usnesením ze dne 3. 11. 2010 řízení zastavilo s odkazem na § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu, neboť žádost vyhodnotilo jako zjevně právně nepřípustnou právě pro nesplnění lhůty k jejímu podání s odůvodněním, že pokud zástupkyně žalobce nerozuměla vyznačení právní moc, měla možnost využití poradenství komunitních služeb, s nimiž byla prokazatelně v kontaktu.
Žalovaný toto usnesení zrušil rozhodnutím ze dne 29. 2. 2012, neboť nesplnění lhůty k podání žádosti podle jeho názoru zakládalo důvod pro její zamítnutí, nikoliv pro zastavení řízení. Žádost o prominutí zmeškání lhůty podle § 41 správního řádu považoval žalovaný za nepřípustnou s ohledem na skutečnost, že prominutí zmeškání lhůty je zvlášť upraveno v § 67 odst. 8 zákona o pobytu cizinců. S odkazem na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2009, čj. 9 Ca 279/2008-31, č. 2095/2010 Sb. NSS, žalovaný uvedl, že obecná úprava správního řádu není použitelná, upravuje-li zvláštní zákon danou otázku odlišně.
Žalobce se dne 5. 12. 2012 seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí, přičemž uvedl, že písemné vyjádření k věci zašle do patnácti pracovních dnů. Ve vyjádření, které bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno dne 21. 12. 2012, žalobce uvedl, že má za to, že z provedených důkazů vyplývá důvodnost podané žádosti a je přesvědčen, že neexistuje důvod k jejímu zamítnutí. V obecné rovině pak žalobce uvedl, že má-li správní orgán pochybnosti o jakékoliv relevantní skutečnosti, navrhuje „doplňující jednání k jejich objasnění“.
Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 11. 1. 2013 zamítl žalobcovu žádost o povolení k trvalému pobytu s…
