dnes je 29.2.2024

Input:

č. 358/2004 Sb. NSS; Správní řízení: řízení o rozkladu

č. 358/2004 Sb. NSS
Správní řízení: řízení o rozkladu
k § 57 odst. 2 a § 61 odst. 3 správního řádu
k § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Podle § 61 odst. 3 správního řádu se ustanovení o odvolacím řízení použijí přiměřeně i na řízení o rozkladu; pojmově je však v řízení o rozkladu vyloučena aplikace § 57 odst. 2 správního řádu. V tomto řízení je totiž orgán, který o něm rozhoduje, a správní orgán I. stupně, jehož rozhodnutí je přezkoumáváno, jedním správním orgánem; rozdílné je pouze to, kdo je v jeho rámci funkčně příslušný rozhodnout. Z tohoto důvodu nemůže běžet třicetidenní lhůta pro předložení rozkladu k rozhodnutí, jak je tomu u odvolacího řízení, a lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu podle § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, počíná běžet ode dne doručení rozkladu podatelně ústředního orgánu státní správy.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2003, čj. 7 A 76/2002-47)
Prejudikatura: srov. č. 1/2003 Sb. NSS.
Věc: Občanské sdružení V. ve V. proti Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost o poskytnutí informace.

Žalobce uvedl, že požádal žalovaného dopisem ze dne 26. 4. 2002 o poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 Sb. Ve stanovené patnáctidenní lhůtě (§ 14 odst. 3 citovaného zákona) nebyla informace poskytnuta a žádost nebyla ani jiným způsobem vyřízena Proto žalobce po uplynutí uvedené lhůty podal proti fiktivnímu negativnímu rozhodnutí dne 29. 5. 2002 rozklad; orgán rozhodující o rozkladu opět v zákonné lhůtě, která skončila nejpozději 14. 6. 2002, nerozhodl. Proto platí opět zákonná fikce rozhodnutí a dnem doručení tohoto fiktivního rozhodnutí je 15. 6. 2002. Žalobce označil obě fiktivní rozhodnutí za absolutně nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů.
Žalovaný proti tomu uvedl, že rozhodnutím ze dne 18. 6. 2002 vydal podle § 57 odst. 1 spr. ř. rozhodnutí, jímž rozkladu žalobce vyhověl a požadované informace poskytl, a to s odůvodněním, že dříve poskytnuty nemohly být výhradně z časových důvodů.
Nejvyšší správní soud, který věc jako neskončenou převzal po 31. 12. 2002 od Vrchního soudu v Praze, zrušil fiktivní rozhodnutí o rozkladu pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že obdržel žalobcův rozklad dne 30. 5. 2002 a vyřídil jej tak, že žalobci v plném rozsahu vyhověl. Vyjádřil nesouhlas s argumentací týkající se nedodržení zákonem stanovené patnáctidenní lhůty, jež podle žalobce uplynula nejpozději dne 14.6. 2002, protože podle § 20 odst. 4 zákona o poskytování informací se na počítání lhůt a na řízení podle § 15 a § 16 vztahuje správní řád s výjimkou ustanovení o obnově řízení a o přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení, nestanoví-li tento zákon jinak. Z výkladu tohoto ustanovení lze podle žalovaného dovodit, že na řízení o rozkladu se vztahuje též § 57 odst. 2 a § 61 odst. 3 správního řádu. Vedoucímu ústředního orgánu státní správy pak s odvoláním na § 16 odst. 3 zákona o poskytování informací běží, počínaje dnem, kdy mu byl rozklad předložen, patnáctidenní lhůta k rozhodnutí o rozkladu. Logicky tedy lze dále dovodit, že
Nahrávám...
Nahrávám...