dnes je 19.6.2024

Input:

č. 3619/2017 Sb. NSS, Správní řízení: vyrozumění

č. 3619/2017 Sb. NSS
Správní řízení: vyrozumění
k § 42 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
Nepožádá-li podatel podnětu dle § 42 správního řádu o to, aby byl vyrozuměn o tom, jak bylo s jeho podnětem naloženo, nemá správní orgán povinnost jej o této skutečnosti z vlastní vůle vyrozumívat.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 3. 2017, čj. 22 A 135/2016-331*))
Věc: Zdeňka Š. proti Městskému úřadu Frýdlant nad Ostravicí o ochranu před nezákonným zásahem.

Podnětem žalobkyně ze dne 14. 3. 2016, kterým rozšířila podnět ze dne 22. 12. 2015, se žalobkyně domáhala zahájení přezkumného řízení u několika sdělení žalovaného s tím, že právě postup žalovaného při vypořádání se s tímto „rozšířením“ žalobkyně považuje za nezákonný. Jednalo se celkem o 11 sdělení. Tento podnět adresovala žalobkyně Ministerstvu pro místní rozvoj, které jej postoupilo žalovanému jakožto orgánu příslušnému dle § 156 odst. 2 správního řádu. Postoupení podnětu bylo žalobkyni sděleno přípisem Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 14. 6. 2016, který žalobkyně obdržela dne 15. 6. 2016.
S ohledem ke skutečnosti, že žalobkyně do dne podání žaloby neobdržela vyjádření žalovaného k podnětu, který mu byl postoupen, domáhala se žalobou ze dne 15. 9. 2016 určení, že nevydání vyrozumění žalovaného ve lhůtě 30 dnů v souvislosti s přípisem krajského úřadu ze dne 14. 6. 2016 je nezákonným zásahem. Žalobou se žalobkyně původně domáhala i uložení povinnosti předmětné vyrozumění vydat, nicméně podáním ze dne 14. 3. 2017 zúžila žalobní návrh tak, jak je shora specifikován.
Žalovaný k podané žalobě uvedl, že podnět žalobkyně nelze považovat za podnět k přezkumu ve smyslu § 94 správního řádu, neboť předmětem posuzování měla být sdělení žalovaného, která je nutno považovat za neformální úkony, které nemohou být dle § 154 správního řádu předmětem přezkumného řízení podle § 94 správního řádu. Žalovaný měl za to, že měl povinnost vyrozumět žalobkyni o výsledku posouzení, nicméně lhůtu 30 dnů nebyl schopen dodržet, z důvodu velké časové zaneprázdněnosti, která je dána především řešením velkého množství podání žalobkyně. Ve vyjádření žalovaný dále uvedl, že předmětné sdělení bylo vydáno dne 22. 11. 2016 a bylo zasláno žalobkyni.
U jednání dne 15. 3. 2017 žalobkyně setrvala na svém stanovisku, taktéž žalovaný u jednání setrval na svém stanovisku.
Krajský soud v Ostravě zastavil řízení o to, aby žalovanému bylo uloženo vydat vyrozumění, jak bylo naloženo s podnětem žalobkyně ze dne 14. 3. 2016, a ve zbytku žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
V prvé řadě je nutno uvést, že krajský soud se ztotožňuje s
Nahrávám...
Nahrávám...