dnes je 12.7.2024

Input:

č. 3713/2018 Sb. NSS, Zaměstnanost: výjimka z povinnosti cizince mít povolení k zaměstnání; vyslaní pracovníci

č. 3713/2018 Sb. NSS
Zaměstnanost: výjimka z povinnosti cizince mít povolení k zaměstnání; vyslaní pracovníci
k § 98 písm. k) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do 12. 6. 2017
Výjimka z obecné povinnosti cizince mít k zaměstnání na území České republiky povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, zakotvená v § 98 písm. k) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se vztahuje jak na dočasné vyslání pracovníků za účelem provedení zakázky jejich zaměstnavatele, tak i na vyslání pracovníků spočívající v poskytnutí pracovní síly. To však pouze za podmínky, že vyslaní pracovníci provozují svou hlavní činnost v členském státě, v němž má zaměstnavatel sídlo, a neusilují tak o začlenění na český pracovní trh.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2018, čj. 2 Azs 289/2017-31)
Prejudikatura: č. 1865/2009 Sb. NSS; rozsudky Soudního dvora ze dne 5. 10. 1978, Viola (26/78, Recueil, s. 01771), ze dne 17. 12. 1981, Webb (C-279/80, Recueil, s. 3305), ze dne 27. 3. 1990, Rush Portuguesa proti Office national d'immigration (C-113/89, Recueil, s. I-01417), ze dne 16. 3. 2006, Emsland-Stärke (C-94/05, Sb. rozh., s. I-02619), ze dne 11. 1. 2007, ITC (C-208/05, Sb. rozh., s. I-00181), ze dne 10. 2. 2011, Vicoplus SC PUH a další proti Minister van Sociale Zaken en Werkgelegenheid (C-307/09 a další, Sb. rozh., s. I-00453) a ze dne 11. 9. 2014, Essent Energie Productie (C-91/13).
Věc: Andrii M. proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, o uložení správního vyhoštění, o kasační stížnosti žalobce.

Žalobce byl dne 25. 10. 2016 během výkonu práce v areálu společnosti s ručením omezeným AZOS CZ v obci Nymburk kontrolován Policií České republiky, při níž bylo zjištěno, že na území České republiky pobývá na základě víza typu D MULTI vydaného Polskou republikou, s platností od 21. 9. 2016 do 18. 3. 2017. Povolení k výkonu práce na území České republiky žalobce nepředložil.
Krajské ředitelství policie Středočeského kraje (správní orgán I. stupně) rozhodnutím ze dne 15. 3. 2017 žalobci uložilo správní vyhoštění dle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), a zároveň stanovilo dobu, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, a to v délce 1 roku.
Podané odvolání žalovaná v rozhodnutí ze dne 12. 6. 2017 zamítla.
Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu, kterou Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 7. 2017, čj. 44 A 25/2017-22, zamítl, neboť shledal, že činnost, kterou žalobce vykonával na území České republiky, svou povahou naplňovala znaky závislé práce a jednalo se o přidělení žalobce polským zaměstnavatelem ke společnosti AZOS, nikoli o poskytování služby. Podstata plnění ze strany polského zaměstnavatele totiž nespočívala ve zhotovení díla (např. v podobě provedení stavebních, řemeslných, kontrolních či montážních prací), nýbrž v pronájmu pracovní síly, tj. v dočasném přidělení zaměstnance k výkonu práce. Pokud by polský zaměstnavatel poskytoval v závodu společnosti AZOS prostřednictvím žalobce službu,
Nahrávám...
Nahrávám...