dnes je 17.4.2024

Input:

č. 3848/2019 Sb. NSS; Právo na informace: poskytování informací dílčích a souhrnných; úhrada nákladů

č. 3848/2019 Sb. NSS
Právo na informace: poskytování informací dílčích a souhrnných; úhrada nákladů
k § 17 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákonů č. 61/2006 Sb. a č. 222/2015 Sb.
k § 4 odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
I. Pokud je povinný subjekt povinen mít nejen dílčí informace, ale i informaci souhrnnou, nemůže po žadateli požadovat úhradu za vytvoření souhrnné informace (§ 17 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), byť pro její vytvoření bude potřeba mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací.
II. Je-li zřejmé, že žadatel o informaci požaduje určitou informaci, kterou povinný subjekt nemá, ale má informaci obdobnou té, kterou žadatel požaduje a která by zjevně mohla sloužit ke splnění cíle podané žádosti, má povinnost mu to sdělit, aby žadatel případně mohl svou žádost upravit.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2018, čj. 9 As 257/2017-46)
Prejudikatura: č. 2635/2012 Sb. NSS.
Věc: Radan T. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o poskytnutí informací, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalobce požádal žalovaného o sdělení průměrné doby trvání odvolacího řízení v letech 2013, 2014 a 2015 ode dne podání odvolání do vydání rozhodnutí o odvolání a ode dne postoupení odvolání odvolacímu orgánu do dne vydání rozhodnutí. Na základě výzvy žalovaného doplnil svou žádost tak, že žádá tyto informace pouze ve vztahu k hmotněprávním rozhodnutím správce daně, jejichž předmětem byla daň z přidané hodnoty a daň z příjmů právnických osob. Následně žalovaný žalobci sdělil, že vyhledání požadovaných informací je spojeno s mimořádnou časovou náročností a stanovil proto úhradu za poskytnutí informací ve výši 159 900 Kč. Žalobce podal proti tomuto závěru stížnost na postup povinného subjektu při vyřizování informace ke Generálnímu finančnímu ředitelství. To výši úhrady potvrdilo. Žalovaný vydal dne 9. 12. 2015 rozhodnutí, jímž odložil žádost o poskytnutí informací z důvodu nezaplacení stanovené úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informace.
Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 12. 2015 se žalobce bránil žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně. Krajský soud rozsudkem ze dne 8. 8. 2017, čj. 62 Af 25/2016-46, napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud přisvědčil žalobci, že by žalovaný měl požadované informace mít v takové podobě, aby byly lehce dostupné bez nutnosti jejich mimořádně rozsáhlého vyhledávání. Vyšel z toho, že žalovaný vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného finančním úřadům. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, postupuje správce daně bez zbytečných průtahů a podle § 7 odst. 2 téhož zákona postupuje správce daně tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady. Má-li správce daně, včetně žalovaného, řádně dostát zásadě rychlosti řízení, která úzce souvisí se zásadou hospodárnosti, a má-li jeho činnost celkově vyvolávat jak u osob zúčastněných na správě daní a ve veřejnosti obecně, tak u jeho instančně podřízených finančních úřadů důvěru v něj samotného, pak je zcela nezbytné, aby měl jasnou představu o průměrné délce odvolacích
Nahrávám...
Nahrávám...