č. 4072/2020 Sb. NSS, Regulace reklamy: šiřitel reklamy
č. 4072/2020 Sb. NSS
Regulace reklamy: šiřitel reklamy
k § 1 odst. 7 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění do 6. 9. 2016 (v textu jen „zákon o regulaci reklamy“)
k § 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění do 30. 6. 2017 (v textu jen „zákon o některých službách informační společnosti“)
Šiřitelem reklamy ve smyslu § 1 odst. 7 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je pouze osoba, která reklamu šíří vědomě. Není jím naopak poskytovatel služby, která spočívá v ukládání informací poskytovaných uživatelem (§ 5 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2020, čj. 6 As 268/2019-34)
Prejudikatura: č. 2162/2011 Sb. NSS, č. 2945/2014 Sb. NSS.
Věc: TV Nova s.r.o. proti Generálnímu ředitelství cel o odstranění zakázané reklamy, o kasační stížnosti žalovaného.
Rozhodnutími ze dne 21. ledna 2016 nařídil Celní úřad pro hlavní město Prahu žalobkyni (přesněji řečeno její právní předchůdkyni, společnosti CET 21 spol. s r.o.), jakožto šiřiteli zakázané reklamy, odstranit z vymezených domén zakázanou reklamu na loterie nebo jiné podobné hry nebo tuto zakázanou reklamu ukončit, a to ve lhůtě 15 kalendářních dnů (podle § 7c odst. 1 zákona o regulaci reklamy). Zároveň jí, opět jakožto šiřiteli zakázané reklamy, uložil, aby ve lhůtě 15 kalendářních dnů sdělila údaje o osobách zadavatele a zpracovatele zakázané reklamy a o osobě, která si u ní šíření zakázané reklamy objednala, a aby předložila doklady identifikující tyto osoby (podle § 7a odst. 4 zákona o regulaci reklamy). Celní úřad určil žalobkyni jako povinnou osobu proto, že měla výhradní práva k doméně blog.cz, na níž byly umístěny všechny subdomény se zakázanou reklamou.
Žalobkyně na rozhodnutí celního úřadu reagovala sdělením, že do okamžiku jejich doručení neměla o zakázané reklamě povědomí, a ačkoli se nepovažuje za šiřitele reklamy, poskytne celnímu úřadu informace o uživatelích předmětných webových stránek, což jsou jediné informace, jimiž disponuje.
Zároveň žalobkyně podala proti rozhodnutím celního úřadu odvolání, která žalovaný zamítl rozhodnutími ze dne 29. března 2016. Konstatoval, že šiřitelem reklamy je osoba, bez jejíž účasti by k šíření reklamy na veřejnosti nedošlo. V prostředí internetu je šiřitelem reklamy i provozovatel (webového) serveru. Žalobkyně musí provozovat internetový server se službou blogovacího systému v souladu s právními předpisy a musí zabezpečit, aby tato služba probíhala řádně. V tom žalovaný spatřuje princip objektivní odpovědnosti podnikatele. Dle názoru žalovaného je žalobkyně účastna šíření reklamy, pročež musí splnit povinnosti vyplývající z § 7a odst. 4 zákona o regulaci reklamy. Tomu nebrání ani její postavení poskytovatele služby informační společnosti, které by hrálo roli až při posuzování odpovědnosti za správní delikt. Žalovaný dále uvedl, že požadavek, aby provozovatelem loterie nebo jiné podobné hry byla jen právnická osoba se sídlem na území…
