dnes je 12.7.2024

Input:

č. 4086/2020 Sb. NSS, Řízení před správním orgánem: přerušení řízení; lhůta pro vydání rozhodnutí o opatření proti nečinnosti

č. 4086/2020 Sb. NSS
Řízení před správním orgánem: přerušení řízení; lhůta pro vydání rozhodnutí o opatření proti nečinnosti
k § 80 odst. 3 správního řádu
k § 79 odst. 1 soudního řádu správního
Přerušením řízení se nestaví lhůta, ve které je nadřízený správní orgán povinen rozhodnout o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 správního řádu. Pokud v den podání žaloby na ochranu proti nečinnosti tato lhůta již uplynula a nadřízený správní orgán o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti dosud nerozhodl, je bezvýsledně vyčerpán prostředek k ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 věty první s. ř. s., a to bez ohledu na to, zda je řízení, ve kterém k tvrzené nečinnosti dochází, přerušeno.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2020, čj. 1 Azs 200/2020-31)
Prejudikatura: č. 2871/2013 Sb. NSS, č. 3013/2014 Sb. NSS, č. 3071/2014 Sb. NSS, č. 3409/2016 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 347/2020 Sb. (sp. zn. Pl. ÚS 25/19).
Věc: V. Q. T. proti Ministerstvu vnitra o ochraně proti nečinnosti, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 9. 2019 zamítl žalobcovu žádost o vydání zaměstnanecké karty. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) toto rozhodnutí žalovaného zrušila rozhodnutím ze dne 19. 12. 2019 a věc mu vrátila k novému projednání. Žalovaný byl dle žalobcova tvrzení ode dne 20. 12. 2019, kdy rozhodnutí Komise nabylo právní moci, zcela nečinný, a proto dne 24. 2. 2020 podal žalobce ke Komisi žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ve smyslu § 80 odst. 3 správního řádu.
Žalobou na ochranu proti nečinnosti podanou dne 26. 3. 2020 se žalobce domáhal, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost vydat do třiceti dnů od právní moci rozsudku rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty. V žalobě mimo jiné uvedl, že Komise do dne jejího podání nerozhodla o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 6. 5. 2020, čj. 77 A 44/2020-15, žalobu odmítl. Připomenul, že podle § 169t odst. 6 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), rozhodne o žádosti o vydání zaměstnanecké karty žalovaný ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti a ve lhůtě 90 dnů ve zvlášť složitých případech, nebo pokud žalovaný požádal o vydání závazného stanoviska Úřad práce ČR. V této lhůtě je žalovaný povinen rozhodnout také poté, co původní rozhodnutí zruší Komise a věc mu vrátí k novému projednání; lhůta v takovém případě počíná běžet dnem vrácení spisu se zrušujícím rozhodnutím žalovanému. V daném případě však není z žaloby jednoznačné ani to, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí počala běžet, ani to, zda měl žalovaný povinnost rozhodnout ve lhůtě 60 dnů, či 90 dnů.
V souladu s rozsudkem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2016, čj. 5 As 9/2015-59, č. 3409/2016 Sb. NSS, krajský soud žalobu odmítl jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Žalobce totiž podle krajského soudu bezvýsledně nevyčerpal prostředky,
Nahrávám...
Nahrávám...