dnes je 12.7.2024

Input:

č. 4497/2023 Sb. NSS, Zaměstnanost: prominutí zmeškání lhůty k podání žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

č. 4497/2023 Sb. NSS
Zaměstnanost: prominutí zmeškání lhůty k podání žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením
k § 78a odst. 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
k § 41 správního řádu
Nedodržení lhůty k podání žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 78a odst. 4 věty první zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, lze prominout postupem dle § 41 správního řádu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2023, čj. 9 Ads 63/2023-29)
Prejudikatura: č. 3324/2016 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 198/2008 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 14/07) a č. 74/2019 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 2843/18).
Věc: Příležitosti bez bariér, s. r. o., proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalobkyně dne 4. 11. 2020 doručila Úřadu práce České republiky – krajské pobočce pro hlavní město Prahu žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (§ 78a zákona o zaměstnanosti) za 3. čtvrtletí roku 2020. Současně požádala o prominutí zmeškání úkonu dle § 41 správního řádu. Uvedla, že v důsledku diagnostiky onemocnění COVID-19 dne 20. 10. 2020 u jednatele a následné karantény nařízené zaměstnancům došlo k narušení jejího administrativního chodu. Těsně před nařízením karantény v zájmu dodržet lhůtu pro podání žádosti o příspěvek (končící dnem 31. 10. 2020) nedopatřením odeslala žádost Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra. Toto nedopatření nebylo možné napravit během nařízené karantény, nýbrž až po jejím ukončení dne 4. 11. 2020, kdy bezodkladně zajistila řádné odeslání žádosti.
Úřad práce podle § 78a odst. 8 písm. b) zákona o zaměstnanosti příspěvek žalobkyni neposkytl. Ve svém rozhodnutí uvedl, že žalobkyně mu nedoručila písemnou žádost o příspěvek ve lhůtě stanovené § 78a odst. 4 tohoto zákona, kterou nelze prominout. Žádosti o zmeškání úkonu dle § 41 správního řádu proto nevyhověl. Žalovaný se v rozhodnutí o odvolání s těmito závěry ztotožnil a konstatoval, že bylo zcela na žalobkyni, aby si řádně zajistila splnění všech zákonných podmínek pro poskytnutí příspěvku.
Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila žalobou podanou u Městského soudu v Praze. Ten v rozsudku ze dne 30. 1. 2023, čj. 18 Ad 3/2021-61, dospěl k závěru, že správní orgány pochybily, odmítly-li posoudit žádost o prominutí zmeškání lhůty. Jakkoliv se lhůta dle § 78a odst. 4 věty první zákona o zaměstnanosti může jevit jako hmotněprávní a prekluzivní, její zmeškání lze prominout postupem dle § 41 správního řádu. Proto městský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Namítl, že závěr městského soudu prolamuje dlouhodobé rozlišování mezi hmotněprávními a procesněprávními lhůtami, neboť na lhůtu stanovenou hmotněprávním předpisem aplikuje úpravu procesního práva zakotvenou v § 41 správního řádu. Dle stěžovatele je z teleologického výkladu zřejmé, že se jedná o lhůtu hmotněprávní,
Nahrávám...
Nahrávám...