č. 654/2005 Sb. NSS; Právo na informace: obchodní tajemství
č. 654/2005 Sb. NSS
Právo na informace: obchodní tajemství
k § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (v textu též „zákon č. 106/1999 Sb.“)
I. Z hlediska § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, musí být určitá skutečnost za obchodní tajemství výslovně označena již před doručením žádosti o poskytnutí informace.
II. V souladu s § 9 odst. 2 zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, nelze z důvodu ochrany obchodního tajemství odepřít poskytnutí informace o ceně, která bude hrazena z veřejných rozpočtů. Používání veřejných prostředků přitom zahrnuje nejen přímé výdaje, ale i prominutí plateb, které by jinak byly příjmem těchto rozpočtů. Smyslem tohoto ustanovení je umožnit veřejnou kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Jelikož samotná informace o ceně nevypovídá o způsobu hospodaření, je nutné společně s ní vždy poskytnout alespoň rámcovou informaci o předmětu plnění, za něž se cena poskytuje, a to v rozsahu nezbytném pro posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004, čj. 7 A 118/2002-37)
Prejudikatura: Soudní judikatura ve věcech správních č. 857/2001.
Věc: Mgr. Jiří H. v P. proti Ministerstvu dopravy a spojů o poskytnutí informací.
Ministr dopravy a spojů rozhodnutím ze dne 1. 8. 2002 zamítl rozklad žalobce proti fiktivnímu rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o poskytnutí informace ve věci zveřejnění smlouvy o dílo uzavřené dne 25. 6. 2002 mezi Českou republikou a akciovou společností H. a smluv souvisejících, jejímž předmětem je stavba „Dálnice D 47“. V odůvodnění svého rozhodnutí ministr uvedl, že smlouva je jako celek (včetně smluv souvisejících) obchodním tajemstvím, a vztahuje se na ni tedy ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Smlouva jako výsledek smluvního procesu může být přitom obchodním tajemstvím jako celek; nadto jsou předmětem obchodního tajemství i jednotlivé skutečnosti ve smlouvě uvedené. Záleží tak na vůli podnikatele, jemuž právo z obchodního tajemství náleží, zda mají být skutečnosti utajovány či ne a jaký způsob ochrany zvolí. Podnikateli náleží i právo nakládat s obchodním tajemstvím, přičemž toto právo zahrnuje i právo udělit svolení k jeho užití. Toto svolení však žalovanému uděleno nebylo.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Vrchního soudu v Praze; namítal, že za obchodní tajemství je možné podle § 17 odst. 1 obchodního zákoníku považovat jen skutečnosti, přičemž skutečností nemůže být smlouva jako celek. Předmětem poskytnutí informace tak podle žalobce mohl být jen text smlouvy a povinný subjekt měl text smlouvy poskytnout s tím, že jednotlivé skutečnosti, které by splňovaly definici obchodního tajemství, měl neposkytnout, tj. vhodným způsobem je ze smlouvy odstranit. Není možné, aby tuto podmínku splňovaly všechny skutečnosti uvedené ve smlouvě. Pokud by smlouva byla jako celek obchodním tajemstvím, pak by při uplatnění § 9 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. byla fakticky znemožněna jakákoli kontrola příslušného povinného subjektu ze strany veřejnosti ohledně smlouvy uzavřené v režimu zákona o…
