dnes je 22.10.2024

Input:

Důvody pro zvláštní ochranu whistleblowera

26.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

31.2
Důvody pro zvláštní ochranu whistleblowera

JUDr. Pavel Koukal

Právní i faktické postavení každého whistleblowera je z mnoha důvodů velmi složité a je spojeno s celou řadou problémů a úskalí, neboť oznámení a jeho následné prošetřování se bezprostředně dotýká nejen pracovní nebo jiné smluvní pozice oznamovatele u dané organizace či jeho dalšího reálného působení v kolektivu kolegů a nadřízených na pracovišti, ale může mít často i zásadní existenční souvislosti s přímými dopady na rodinu a soukromý život oznamovatele (riziko ztráty zaměstnání a s ním spojeného pravidelného příjmu, riziko určité formy sociálního vyloučení apod.).

Whistleblowerem učiněné oznámení o nekalém jednání je tak z jeho strany zpravidla přímo spojené nejen s vnitřním pocitem nutnosti plnění občanské či mravní povinnosti, ale často i s velkou osobní odvahou a vědomím možných negativních důsledků pro něho i jeho rodinu.

Z pohledu zaměstnavatele, resp. oznámením dotčených osob totiž může být whistleblower vnímán jako "udavač", "donašeč" či dokonce "zrádce", který – touto optikou – učiněním oznámení "porušuje" celou řadu svých elementárních povinností, a to od výchozí povinnosti loajality vůči zaměstnavateli, přes porušení obchodního, služebního anebo jiného tajemství až po smluvně nebo zákonem stanovenou povinnost mlčenlivosti.

Odvetná opatření

Z těchto důvodů tak může být oznamovatel ze strany zaměstnavatele a dotčených osob následně vystaven přímému postihu i nepřímému nátlaku ("odvetě") za učiněné oznámení, a to v nejrůznějších formách zastrašování, ostouzení, šikany a jiného diskriminačního jednání, které působí anebo může způsobit oznamovateli neoprávněnou újmu, a jež je v rámci whistleblowingu souhrnně označováno jako tzv. odvetná opatření.

Těmito odvetnými opatřeními přitom zdaleka nemusí být jen zjevná a aktivní jednostranná opatření ze strany organizace, jako je například ukončení pracovního poměru výpovědí anebo okamžitým zrušením, popř. ukončení jiného smluvního vztahu (u dodavatele), převedení na nižší pozici či snížení mzdy (platu), ale i nepřímá a skrytá opatření spočívající ve zdánlivém opomenutí, jako je neposkytnutí odborné přípravy a vzdělávání, neobnovení pracovní smlouvy na dobu určitou apod.

Ochrana oznamovatelů

S ohledem na to je základním úkolem ochrany oznamovatelů, a to v rámci jakéhokoli modelu whistleblowingu, těmto odvetným opatřením účinně zabránit a oznamovateli tak garantovat, že oznámení může podat a dále upřesňovat bez rizika následného postihu a diskriminace. Tato ochrana je přitom zaručována buď interní úpravou organizace (např. compliance interní směrnicí) anebo na základě výslovné právní úpravy, která má buď formu zvláštního právního předpisu (speciálního zákona o whistleblowingu) anebo dílčích ustanovení ve více právních předpisech (zákonech).

Pokud jde o zákonem garantovanou ochranu oznamovatelů, ta se uplatňuje ve třech hlavních formách, a to prostřednictvím obecného zákazu odvetných opatření, systému sankcí (ukládání pokut) za porušení zákazu odvetných opatření anebo povinnosti utajení identity oznamovatele, a vytvářením procesních předpokladů pro účinnou soudní a jinou právní ochranu oznamovatele.

V tomto směru tak lze konstatovat, že ochrana

Nahrávám...
Nahrávám...