Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 15

 Nahoru[Právní osobnost; svéprávnost]

Komentované ustanovení upravuje právní status osob. Pouze osoby, kterým je přiznán právní status, mohou být účastníky občanskoprávních vztahů. Z tohoto hlediska rozeznáváme dvě základní podoby osob (§ 18):

1. osoby fyzické – osobou fyzickou může být pouze člověk,
2. osoby právnické – právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost nebo jehož právní osobnost uzná (§ 20 odst. 1).

Právní osobnost

Pasivní status osoby (tedy její schopnost být účastníkem občanskoprávních vztahů) se vymezuje prostřednictvím

• - právní osobnosti, ta je definována odst. 1 komentovaného ustanovení. Právní osobnost (dříve způsobilost k právním úkonům) je možnost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, tedy možnost prostřednictvím vlastního právního jednání nabývat práva a zavazovat se k právním povinnostem. Člověk má právní osobnost ze své přirozenosti, a to od narození až do smrti (§ 23). U právnické osoby je situace složitější – o té musí zákon stanovit, že má právní osobnost nebo musí její právní osobnost uznat (§ 20). Je třeba zdůraznit, že u právnické osoby nemusí být zákonem svéprávnost dána v plné šíři (např. společenství vlastníků má omezenou svéprávnost, neboť je sice způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem, ale pouze při naplňování svého účelu, kterým je právě správa domu a pozemku),
• - u člověka je navíc jeho status vymezen jeho přirozenými právy (§ 19…